Na hoře Sinaj

Přijetí Tóry na hoře Sinaj je v židovské tradici a kultuře formativní událostí. Tento materiál pojednává o této události a zamýšlí se nad tím, jakým způsobem byla její památka významná pro Židy po celé generace až do naší doby.

Zdroje Věk: 9-11, 12-14

Zdroj

A za rozbřesku třetího dne byly na hoře hromy a blesky a těžké mračno a velmi silný zvuk šofaru, takže se všechen lid v táboře třásl. A Moše vyvedl lid z tábora Bohu v ústrety a zůstali pod úpatím hory. Hora Sinaj, jelikož na ni Hospodin sestoupil v ohni, byla zahalená dýmem, její dým stoupal jako dým z pece a celá hora se třásla. A zatímco se rozléhal hlas šofaru a stále sílil, Moše měl mluvit a Bůh mu nahlas odpovídat.

(Exodus 19:16-19)

וַיְהִי בַיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי בִּהְיֹת הַבֹּקֶר,

וַיְהִי קֹלֹת וּבְרָקִים וְעָנָן כָּבֵד עַל הָהָר, וְקֹל שֹׁפָר חָזָק מְאֹד.

וַיֶּחֱרַד כָּל הָעָם אֲשֶׁר בַּמַּחֲנֶה.

וַיּוֹצֵא מֹשֶׁה אֶת הָעָם לִקְרַאת הָאֱ-לֹהִים מִן הַמַּחֲנֶה, וַיִּתְיַצְּבוּ בְּתַחְתִּית הָהָר.

וְהַר סִינַי עָשַׁן כֻּלּוֹ מִפְּנֵי אֲשֶׁר יָרַד עָלָיו ה‘ בָּאֵשׁ.

וַיַּעַל עֲשָׁנוֹ כְּעֶשֶׁן הַכִּבְשָׁן, וַיֶּחֱרַד כָּל הָהָר מְאֹד.

וַיְהִי קוֹל הַשֹּׁפָר הוֹלֵךְ וְחָזֵק מְאֹד. מֹשֶׁה יְדַבֵּר וְהָאֱ-לֹהִים יַעֲנֶנּוּ בְקוֹל.

Základy pro plánování

Základní otázky

  • Jakým způsobem židovské zvyky odráží židovské hodnoty? 
  • Proč je pro lidi a kultury důležité vytvářet vyprávění o svých zkušenostech?
  • Co se můžeme naučit od různých generací?

Doplňkové otázky

  • Jak narativ popisující vznik určité skupiny odráží její hodnoty a identitu?
  • Jak kolektivní židovská paměť ovlivňuje to, kým jsem jako Žid?
  • Jak se kolektivní paměť vyvíjí v průběhu generací?
  • Jak se kolektivní paměť podílí na utváření národní identity?
  • Jak se může formativní příběh měnit a vyvíjet v průběhu generací?

Základní informace pro učitele

Po odchodu z Egypta byla dětem Izraele na hoře Sinaj předána Tóra, jak je popsáno v knize Exodus (kapitola 19). Podle tradice se tato událost odehrála v měsíci sivanu a připomíná se na svátek Šavuot, který je známý také jako Chag matan Tora –...

Přečtěte si více

Po odchodu z Egypta byla dětem Izraele na hoře Sinaj předána Tóra, jak je popsáno v knize Exodus (kapitola 19). Podle tradice se tato událost odehrála v měsíci sivanu a připomíná se na svátek Šavuot, který je známý také jako Chag matan Tora – svátek darování Tóry. Při této příležitosti děti Izraele vyslechly Desatero přikázání, které vyhlásil Bůh. Přikázání byla později zapsána na kamenné desky, které Bůh předal Mojžíšovi a Mojžíš je předal lidu. Jedná se samozřejmě o mimořádně významnou událost v židovských dějinách. V knize Deuteronomium (kapitola 29) Mojžíš obnovuje smlouvu uzavřenou na hoře Sinaj mezi dětmi Izraele a Bohem a připomíná jim, že smlouva nebyla uzavřena pouze s nimi, ale se všemi budoucími generacemi židovského národa. Midraš Tanchuma (Nicavim, 29, C) vysvětluje, že budoucí generace byly na hoře Sinaj skutečně osobně přítomny. Toto vysvětlení zdůrazňuje osobní spojení každého Žida s událostmi na hoře Sinaj a vybízí nás, abychom se ptali, jak tato událost souvisí s naším vlastním životem.

Příběh o vyvedení z Egypta a přijetí Tóry jsou formativní mýty, které popisují vznik židovského národa a představují soubor jedinečných hodnot a přesvědčení tohoto národa. Formativní mýtus je lidový příběh, který vypráví o významné události pro určitou kulturu. Mýtus se projevuje ve vnímání a pravidlech chování, které tuto skupinu charakterizují.

Volitelné
K diskusi
Doporučené aktivity
K dalšímu studiu
  • Pokud se žáci již učili příběh o přijetí Tóry, požádejte je, aby si ho sami napsali tak, jak si ho pamatují. Pak mohou porovnat svou verzi s verzí svých kamarádů a s textem v Tóře. Shromážděte třídu a diskutujte o způsobu, jakým si pamatujeme formativní příběhy. Jaké detaily nás zaujmou? Co zásadního z příběhu o přijetí Tóry lze identifikovat ve verzích, které si většina z nás zapamatovala? Byly nějaké detaily, které jste si nepamatovali a které se pravděpodobně v kolektivní paměti většiny z nás nezachovaly tak dobře?
  • Můžete dětem ukázat dílo Barbary Fisherové „U hory Sinaj“ a zeptat se jich, jaké podrobnosti se z obrazu můžeme o této události dozvědět. Jaký příběh vypráví samotný obraz? Pak ho porovnejte s příběhem v Tóře.
  1. Proč je příběh o darování Tóry v židovské tradici tak důležitý?
  2. Jak nás rysy této události popsané v Tóře (blesk, ohnivý sloup atd.) poučují o jejím významu? Uveďte několik příkladů.
  3. Jaké příběhy si vyprávíme o významných událostech v našem vlastním životě? Přemýšlejte o nějaké významné události, která se stala vám. Jakými prostředky byste mohli někomu jinému vysvětlit, proč byla tak důležitá?
  4. Na darování Tóry je zvláštní to, že se jedná o významnou událost, která se stala našemu lidu. Stalo se to už dávno, ale my o tom stále mluvíme. Proč je pro nás něco, co se stalo tak dávno, důležité i dnes? Jak se na ni vzpomíná už více než 3000 let? O jakých dalších významných historických událostech (z nedávné či vzdálenější historie) mluvíme i nyní a doufáme, že o nich budou lidé mluvit i v příštích generacích?

Pro starší žáky:

  1. Myslíte si, že je důležité určit, do jaké míry příběh o přijetí Tóry představuje skutečnou historickou událost? Jaký dopad by mohl mít příběh, i kdyby se ve skutečnosti nestal?
  2. Co by se podle vás stalo, kdyby se příběh odehrál jinak? Například – co kdyby byl přítomen pouze Mojžíš, a ne celý lid? Nebo co kdybychom místo knihy zákonů dostali nějaká obecná pravidla, jak žít dobrý život? Jaký vliv by to mohlo mít na judaismus, na židovskou identitu a život Židů v průběhu generací?
  3. Příběh o přijetí Tóry je podstatnou součástí kolektivní paměti židovského národa. Židé na celém světě ve všech obdobích znají tento příběh jako formativní událost židovské minulosti. Jaké další kolektivní vzpomínky sdílíte se Židy na celém světě? Jaké kolektivní vzpomínky sdílíte s lidstvem jako celkem? Proč jsou společné vzpomínky důležité?
  • Abyste mohli diskutovat o vývoji a změnách v příběhu o přijetí Tóry, představte několik etap výkladu tohoto příběhu v průběhu dějin. Doporučené texty:
  1. Příběh v knize Exodus (Kapitola 19, od verše 16).
  2. Příběh vyprávěný Mojžíšem v knize Deuteronomium (Kapitola 29).
  3. Legendy a midraše o stanutí na Sinaji. Např:

    R. Abahu řekl jménem R. Jochanana: Když Svatý Požehnaný dával Tóru, žádný pták necvrlikal, žádné ptactvo nelétalo, žádný vůl neklesal, žádný z andělů nepohnul křídlem, serafové neříkali „Svatý“, moře nehučelo, stvoření nemluvila. Naopak, celý svět utichl do bezdechého ticha a hlas se rozlehl: „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh.“
    (Midraš Exodus raba, 29:9)Diskutujte: V čem se tento midraš liší od příběhu v Exodu? Která verze vám připadá silnější: zvuk polnic a hřmění – nebo zvuk ticha?
  1. Vizuální obrazy v umění a kinematografii, například úryvek z kresleného filmu Desatero přikázání (od 1:09), který nabízí vlastní interpretaci a adaptaci příběhu.
    – Pro starší žáky: můžete diskutovat o tom, co si myslíte o tom, že lidé v různých obdobích převzali základ biblického příběhu a interpretovali ho jiným způsobem, a někdy ho dokonce podávali zcela odlišně od originálu? K čemu vás to povzbuzuje nebo co vám to dodává? V čem to může být problematické?
    – V další fázi tradice výkladu mohou studenti vytvořit vlastní interpretaci příběhu o přijetí Tóry. Mohou použít různé žánry, jako jsou básně, komiks, slam poetry, natočení krátkého videa apod. Jejich díla můžete vystavit různými způsoby – ve třídě, pro celou školu nebo na programu pro studenty a jejich rodiče na svátek Šavuot.
  • V návaznosti na otázku o možnosti, že jeden z detailů příběhu se mohl lišit: Vyzvěte žáky, aby napsali příběh o přijetí Tóry, ale změnili jeden z detailů (nebyla tam hora Sinaj, Mojžíš a Áron šli na horu společně atd.). Požádejte je, aby se zamysleli nad tím, jak by tato změna ve vyprávění mohla ovlivnit židovské hodnoty a identitu.
  • Prostudujte Desatero přikázání.
  • Přečtěte si následující úryvek:
    O šabatu jsem se hned ráno vydala do hor s výhledem na Kfar Giladi. Nádherné místo. A v té nádherné ranní svěžesti jsem pochopila, proč Mojžíš dostal Tóru na hoře. Jen v horách může člověk přijmout příkaz shůry, když vidíte, jak je člověk malý, a přesto cítíte jistotu, že jste blízko Bohu. Na hoře se obzor rozšiřuje v každém smyslu a my můžeme pochopit řád světa. Na horách můžeme věřit a musíme věřit. Na horách se nabízí otázka: Koho mám poslat? Pošli mě! Sloužit dobrému a krásnému – podaří se mi to?

    (Deník Hanny Szenes, 25. července, 1940)

    Proč byla podle Hanny Szenes Tóra dána na hoře? Souhlasíte s ní? Vysvětlete. Navrhněte další důvod, proč bylo vhodné, aby byla Tóra předána na hoře.