Zdroj
„Byli jsme otroci faraona v Egyptě, ale Hospodin, náš Bůh, nás odtamtud vyvedl silnou rukou a napřaženou paží. A kdyby Svatý, budiž požehnán, naše otce z Egypta nevyvedl, pak bychom my, i naši synové, a synové našich synů byli stále otroky faraona v Egyptě.“
((Z Pesachové hagady)
עֲבָדִים הָיִינוּ לְפַרְעֹה בְּמִצְרָיִם
וַיּוֹצִיאֵנוּ ה‘ אֱ-לֹהֵינוּ מִשָּׁם בְּיָד חֲזָקָה וּבִזְרוֹעַ נְטוּיָה
וְאִלּוּ לֹא הוֹצִיא הַקָּדוֹשׁ בָּרוּךְ הוּא אֶת אֲבוֹתֵינוּ מִמִּצְרַיִם
הֲרֵי [עֲדַיִין] אָנוּ וּבָנֵינוּ וּבְנֵי בָנֵינוּ מְשֻׁעְבָּדִים הָיִינוּ לְפַרְעֹה בְּמִצְרָיִם.
„Pak nad Egyptem povstal nový král. … Řekl svému lidu: podívejte, lid synů mezera ale je početnější a mocnější než mi! Pojďme a přijel stě mého, aby se tak ne množil a nepřidal se, kdyby byla vyhlášena válka, k našim nepřátelům, neválčil s námi a neodtáhl že země! … Egypťané tedy zotročili syny Izraele robotou. Ztrpčovaly jim život těžkou pracíS hlínou a cihlami a vší možnou prací na poli a každou jinou prací, kterou je mohli robot ně zotročit.“
(Exodus 1:8–14)
וַיָּקָם מֶלֶךְ חָדָשׁ עַל מִצְרָיִם… וַיֹּאמֶר אֶל עַמּוֹ: הִנֵּה עַם בְּנֵי יִשְׂרָאֵל רַב וְעָצוּם מִמֶּנּוּ. הָבָה נִתְחַכְּמָה לוֹ, פֶּן יִרְבֶּה וְהָיָה כִּי תִקְרֶאנָה מִלְחָמָה וְנוֹסַף גַּם הוּא עַל שֹׂנְאֵינוּ, וְנִלְחַם בָּנוּ וְעָלָה מִן הָאָרֶץ. … וַיַּעֲבִדוּ מִצְרַיִם אֶת בְּנֵי יִשְׂרָאֵל בְּפָרֶךְ. וַיְמָרְרוּ אֶת חַיֵּיהֶם בַּעֲבֹדָה קָשָׁה בְּחֹמֶר וּבִלְבֵנִים, וּבְכָל עֲבֹדָה בַּשָּׂדֶה. אֵת כָּל עֲבֹדָתָם אֲשֶׁר עָבְדוּ בָהֶם בְּפָרֶךְ.
Základy pro plánování
Základní otázky
- Co se můžeme naučit od různých generací?
- Co v judaismu znamená být „svobodný“?
- Jak je příběh Tóry mým příběhem?
Doplňkové otázky
- Co znamená otroctví? Co znamená svoboda?
- Jaké příklady otroctví zde byly v průběhu generací?
- Jaké nástroje potřebují lidé k tomu, aby se osvobodili?
- V čem konkrétně byla svoboda důležitým tématem pro mou komunitu během uplynulých 10 letí? Jak jakým způsobem se pro nás propojili ideje Pesachu a svobody?
Základní informace pro učitele
Podle knihy Šemot (Exodus) se potomci Izraele, kteří se přestěhovali do Egypta kvůli hladomoru v zemi Izraele, v Egyptě rozmnožili a začali představovat pro Egypt hrozbu. Aby je Egypťané dostali pod kontrolu a zabránili jim tak v možné vzpouře, rozhodli se je zotročit (1:8–14)....
Přečtěte si více
Podle knihy Šemot (Exodus) se potomci Izraele, kteří se přestěhovali do Egypta kvůli hladomoru v zemi Izraele, v Egyptě rozmnožili a začali představovat pro Egypt hrozbu. Aby je Egypťané dostali pod kontrolu a zabránili jim tak v možné vzpouře, rozhodli se je zotročit (1:8–14). Oddíl Avadim hajinu – byli jsme otroci – v hagadě je založen na verši z Dt 6:21: „Tehdy řekneš svému synu: ‚Byli jsme otroci faraona v Egyptě a Hospodin nás z Egypta vyvedl mocnou rukou.‘ “ Tento odstavec vyjadřuje základní myšlenku hagady – že v případě vyjití z otroctví ke svobodě se nejednalo o nějakou obyčejnou nebo triviální věc, a že kdyby nás Moše z Egypta nevyvedl, zůstali bychom tam otroky po mnoho generací. Jinde v hagadě čteme: „V každém pokolení je člověk povinen pohlížet sám na sebe, jako kdyby on sám vycházel z Egypta.“ Tento názor odráží zkušenost svobody, kterou oslavujeme o Pesachu – hodnotu být svobodným člověkem, který není ničím otrokem. Příběh exodu a osvobození dětí Izraele poskytl inspiraci pro nejrůznější boje za svobodu v lidské historii, včetně boje černochů ve Spojených státech za osvobození od otroctví a zápasu Židů v Sovětském svazu za právo opustit totalitní režim.
Během uplynulých desetiletí mnohé státy včetně zemí východní Evropy úspěšně završily svůj boj za svobodu a získaly politickou nezávislost.
V době, kdy byly děti Izraele zotročené v Egyptě, bylo otroctví naprosto běžnou součástí života lidí. Starověká forma otroctví, kde lidé jsou nuceni pracovat bez nároku na mzdu, je dnes již ve většině zemí nelegální. Avšak i přesto desítky milionů lidí žijí v podmínkách otroctví, bez základních práv a svobod. Mnozí z nich jsou děti a ženy. Moderní otroky můžeme najít v mnoha oblastech, včetně továren, zemědělství, domácích služeb, prostituce, a dokonce i v armádách, do kterých jsou unášeny děti, které jsou pak donucené sloužit jako vojáci.
Volitelné 
K diskusi 
Doporučené aktivity 
K dalšímu studiu - Rozdělte žáky do skupin. Každá skupina se zamyslí nad otázkou: co je otroctví a co je svoboda? Každá skupina navrhne slova, pocity a asociace, které se týkají obou pojmů. Žáci zkusí vytvořit pantomimu nebo pohybové představení, které bude oba pojmy vystihovat tak, jak je jejich skupina chápe. Obě pantomimy, popisující svobodu a otroctví, předvedou třídě. Zkuste si povšimnout, jestli pantomimy ostatních skupin neměly některé společné detaily, gesta nebo pohyby. V čem se naopak odlišovaly? Co se můžeme poučit o otroctví a svobodě že způsobu, jakým různé skupiny tyto koncepty prezentovali?
- Pokud mají žáci k dispozici počítače, pošlete jim link na soubor na stránce Mentimeter. Nejprve požádejte každého žáka, aby sepsal slova, která si spojuje s otroctvím, a poté slova, která si spojuje se svobodou. Pokaždé se ho zeptejte, která slova se objevují více než jednou? Jaké ponaučení si z toho můžeme vzít o otroctví a svobodě?
- Příběh o otroctví v Egyptě popisuje něco, co se stalo velmi, velmi dávno. Proč hagada říká, že to „my“ byli otroky v Egyptě, a ne „oni“? V jakém slova smyslu jsme i my byli otroky v Egyptě?
- Hagada naznačuje, že pokud by nás Bůh nevyvedl z Egypta, byli bychom tam otroky až dodnes. Jaké ponaučení si máme vzít z tohoto komentáře?
- Co je potřeba k tomu, abychom mohli uniknout z otroctví? Někteří lidé navrhuji, že pouze někdo jako Moše, který sám nevyrostl jako otrok, mohl lid z otroctví a tohoto stavu vytrhnout. Zkuste tento postoj vysvětlit. Souhlasíte s ním?
- V čem je pro nás příběh o otroctví v Egyptě i dnes relevantní?
- Pro starší studenty: v průběhu lidských dějin byl příběh o exodu z Egypta často zmiňován i jinými národy, které zažily otroctví nebo útlak, jako například afroamerickými otroci v Severní Americe v 19. století. Proč se vztahují k tomuto příběhu? Které zápasy a boje by exodus mohl inspirovat dnes?
- Byla má komunita někdy ve stavu otroctví, například za dob mých prarodičů nebo dokonce rodičů? Jakým způsobem se to dotýká mého života dnes?
- Abychom porozuměli významu slova svoboda, ukažte žákům umělecké dílo na toto téma:Zenos Frudakis, Freedom, 2001
– V chavrutě nebo malých skupinkách studenti vyjmenují minimálně tři věci, které tato socha představuje jako součást procesu vycházení od otroctví ke svobodě.
– Socha používá tělesný pohyb k vyjádření otroctví a svobody. Požádejte studenty, aby sami pohybem znázornili otroctví i svobodu.
- Pro starší studenty: Poslechněte si píseň Let my people go. To jsou slova, která Moše pronesl, když žádal faraona, aby nechal děti Izraele odejít z Egypta. Stejná slova byla použita jako výraz zápasu proti zotročení černochů v USA. Vyzvěte žáky, aby se zamysleli nad tím, jestli existuje nějaký soudobý zápas, který by bylo možné přirovnat k exodu z Egypta. Mohou se o něm dále něco naučit a napsat o něm píseň.
- Žáci mohou vést dva rozhovory se členy komunity nebo s příbuznými. Jeden rozhovor by se měl soustředit na otroctví, druhý na svobodu. Žáci by měli najít takové respondenty, kteří mají nebo měli skutečnou zkušenost (nebo ji měla jejich rodina). Žáci pak mohou příběh vyprávět na rodinném sederu nebo ve třídě.
- Abychom přiblížili žákům přílady otroctví během historie a pochopili tuto zkušenost, ukažte jim několik obrázků.Zeptejte se žáků, jaké pocity v nich tyto obrázky zanechaly. Co podle jejich názoru mají společného? Jaké pocity asi sdílejí lidé v otroctví napříč dějinami?
Požádejte žáky, aby napsali dopis hebrejskému otroku v Egyptě nebo nějakému jinému otroku v jiném období. Co by mu chtěli říct, při vědomí toho, že ví, co se stane? Žáci by mohli doporučit, aby si uchovali naději navzdory situaci. V případě současných otroků by mohli zkusit najít způsob, jak jim pomoci.
- Prostudujte si oddíl Exodus 1:8-14 popisující otroctví v Egyptě. Co tato pasáž přidává k popisu v hagadě?
- Přečtěte si část z knihy Chaloupka strýčka Toma, která popisuje otroctví v USA.
„Neměls tady přece tak hrozně špatné časy, Tome, abys nad tím musel tolik jásat,“ řekl suše.
„To ne, pane, to ne! To není kvůli tomu – to jenom, že budu svobodný člověk! Z toho se raduju!“
„Ale nemyslíš, Tome, žes na tom byl líp, pokud jde o tvou vlastní osobu, než kdybys býval svobodný?“
„Ne, pane Saint-Clare, to určitě ne!“ zvolal Tom s rozhodným zápalem. „Ne, to určitě ne!“
„Ale Tome, vlastní prací by sis přece nikdy nebyl mohl vydělat na takové šaty a živobytí, jako jsem ti dával já.“
„To všechno vím, pane Saint-Clare. Pán byl ke mně tuze dobrotivý – vždycky budu mít, pane můj, raději chudé šaty i chudé bydlení, všecinko chudé, jen když to bude moje, než mít to nejlepší, ale aby to patřilo jinému! Tak se na to dívám, pane můj – myslím, že to je prostě lidská přirozenost, pane můj!“
(Harriet Beecher Stowe, Chaloupka strýčka Toma, 28. kapitola)Po přečtení pasáže se zamyslete nad následujícím tématem: „V čem je svoboda součástí lidské přirozenosti?“
- Přečtěte si výpověď Nadi Tautersteinové, popisující jako Židé slavili Pesach v Sovětském svazu. Co se z tohoto textu můžeme naučit o možnosti zakusit pocit svobody dokonce i v době útlaku? Jaké podmínky bylo třeba splnit a které lidské kvality byly zapotřebí, aby i v této situaci nesvobody mohli Židé zakusit svobodu?
Bylo asi měsíc do Pesachu. Chtěli jsme uspořádat řádný seder, ale neměli jsme žádné rady. Jdu nebylo dovoleno slavit Seder nebo koupit. Rozhodla jsem se riskovat. Oblékla jsem se jako kněz, šla do kostela, do knihovny a získala jsem hradu. A jak bych mohla sehnat o sedm víc? Zverbovala jsem několik přátel, kteří byli aktivní v židovské komunitě a rozhodli jsme se otevřít malou tiskárnu na hagady. Bylo to strašně riskantní – kdyby nás chytili, poslali by nás na Sibiř. Chodili jsme do obchodu a pokaždé jsme nakoupili jenom dva listy papíru. Kdybychom koupili víc, mohlo by to vzbudit podezření.
Našli jsme dokonce i tiskařský lis. Řekla jsem sousedům, že pojedu na týden na prázdniny a pak jsem se zavřela do sklepa u sebe doma, takže nikdo neslyšel hluk toho stroje. Pokaždé, když někdo zaťukal na dveře, se mi skoro zastavilo srdce. Po obrovském úsilí jsme dokázali vytisknout šest hagad, vždy jednu pro dvě rodiny. Slavit seder bylo rovněž zakázané. Ale opět jsme zariskovali a oslavili seder ve sklepě. Dnes v Izraeli je to všechno úplně jinak.
