Zdroj
Mojžíš přijal Tóru na Sinaji,
a předal ji Jozuovi
a Jozue starším
a starší prorokům
a proroci ji předali mužům Velkého shromáždění.
(Mišna, Pirkej avot 1:1)
Základy pro plánování
Základní otázky
- Proč je pro lidi a kultury důležité vytvářet vyprávění o svých zkušenostech?
- Jak je příběh Tóry mým příběhem?
- Jak se mohu stát hlasem v řetězci židovského výkladu Tóry?
- Co se můžeme naučit od různých generací?
Doplňkové otázky
- Jaký význam má předávání tradic?
- Jak mohu plnit svou roli článku v řetězci židovské tradice?
- Jak mohu zaujmout své místo v židovské komunitě?
Základní informace pro učitele
Traktát z Mišny nazvaný Pirkej avot („Výroky otců“) je sbírkou výroků židovských rabínských učenců na téma morálky a dobrého chování. Traktát začíná popisem linie předávání Tóry od hory Sinaj k lidu Velkého shromáždění. Text začíná Mojžíšem, který přijal Tóru na hoře Sinaj. Jozue, Mojžíšův...
Přečtěte si více
Traktát z Mišny nazvaný Pirkej avot („Výroky otců“) je sbírkou výroků židovských rabínských učenců na téma morálky a dobrého chování. Traktát začíná popisem linie předávání Tóry od hory Sinaj k lidu Velkého shromáždění.
Text začíná Mojžíšem, který přijal Tóru na hoře Sinaj. Jozue, Mojžíšův žák a nástupce, od něj tato slova přijal a předal je 70 moudrým starším národa. Ti pak tato slova předali další generaci – generaci proroků, kteří je zase předali radě moudrých mužů v období Druhého chrámu, nazývané muži Velkého shromáždění.
S koncem tohoto období začíná období tanaim, období, v němž byla sestavena Mišna. Podle tradice je Mišna založena na stejných zákonech, které se předávaly z generace na generaci.
Mišna je v podstatě prvním z židovských textů sepsaných po Tóře a sjednocuje zákony a zásady víry, které byly ústně formulovány po celé generace od doby, kdy byla Tóra předána.
Tato učení, studovaná a předávaná ústně zpaměti, se nazývala ústní Tóra (Tora še-be-al pe) a tento název jí zůstal i poté, co byla zapsána.
Ústní Tóra je další úrovní psané Tóry (nám známé jako „pět knih Tóry“) a knih Proroků a Spisů.
Text v Pirkej Avot je uveden proto, aby posílil autoritu Ústní Tóry. Popis linie předávání od Mojžíše k lidu Velkého shromáždění dodává slovům učenců duchovní autoritu a naznačuje, že i Ústní Tóru přijal Mojžíš na hoře Sinaj a postupně ji předával.
Rabín Ovadja Bertinoro ve svém komentáři k Mišně říká, že traktát začíná tímto tématem, aby se rozlišilo mezi mravními doporučeními vytvořenými lidmi a mravní cestou, kterou přináší tento traktát a která pochází od Boha: „Aby vám sdělil, že ctnosti a mravy v tomto traktátu nevymysleli mudrci z Mišny ze svého srdce, ale že i ty byly řečeny na Sinaji.“
Důležitost předávání a přijímání, z učitele na žáka a z generace na generaci, je ústředním principem judaismu. Tóra je předávána studiem a tradicí; současně s uchováním svého charakteru a zásad prochází procesem úprav a inovací v souladu s dobou.
O tomto procesu pojednávají různé midraše. Například midraš v traktátu Chagiga v Babylonském talmudu (29, 2) vypráví o zázračné události, kdy Mojžíš viděl rabiho Akivu, jak učí novinky v Tóře, které ani on, Mojžíš, neznal – a přesto rabi Akiva řekl svým studentům, že tato slova jsou „zákonem, který Mojžíš dostal na Sinaji.“
Tento midraš spolu s dalšími posiluje řetězec výkladu a inovací Tóry, na němž se dnes můžeme podílet i my, a to studiem Tóry a jejího učení.
Volitelné 
K diskusi 
Doporučené aktivity 
K dalšímu studiu - Zahrajte si hru, která demonstruje předávání znalostí z jedné osoby na druhou a vyžaduje paměť a inovaci. Nechte žáky, aby se rozestavili do kruhu. Jeden žák provede pohyby svým tělem a předvede je žákovi vedle sebe; tento druhý žák by pak měl zopakovat pohyby prvního žáka a přidat některé své vlastní, které pak předvede dalšímu žákovi. Hra takto pokračuje, přičemž každý z následujících studentů opakuje předchozí pohyby a přidává další vlastní.
- Alternativa: Stejnou hru lze hrát i prostřednictvím tvorby příběhu. První student začne s jedním slovem a každý další student zopakuje slova, která byla předtím, a pak přidá nové slovo, dokud poslední ze studentů nedostane celý příběh.
Vysvětlete studentům, jak se Tóra předávala z generace na generaci. Diskutujte o podobnostech a rozdílech mezi způsobem předávání Tóry a právě hranou hrou. - Můžete přehrát hudební ztvárnění Mišny (hebrejsky).
- Proč si myslíte, že je v textu podrobně popsána linie předávání Ústní Tóry?
- Jak se podle vás předávala Ústní Tóra z generace na generaci, než byla zapsána? Jaké jsou výhody a nevýhody tohoto způsobu oproti předávání psané Tóry?
- Ačkoli to v textu není podrobně popsáno, z pokračování linie předávání je známo, že v každé fázi předávání lidé Tóru přijímali a také přidávali svá vlastní slova. Proč je obojí důležité?
- Kdo vám předává Tóru? Jakým způsobem?
- Jakou roli hrajete v tradici předávání Tóry z generace na generaci? Považujete se také za zodpovědné za předávání Tóry dalším generacím? Proč?
- Jak se můžeme vztahovat k tradicím, s jejichž hodnotami nesouhlasíme, a jak s nimi můžeme jednat?
- Jak můžeme předávat tradice, které nám předaly předchozí generace, a přitom jim vdechnout osobní a aktuální obsah?
- Povězte nám o rodinné tradici, jejíž zdroj je alespoň jednu generaci zpět (prarodiče). Jak se tato tradice předávala z generace na generaci?
Ukažte příklad vývoje tradice Tóry v průběhu času – legendy a jejich výklady, doplňky a vysvětlení podle různých období. Např:
Tóra
„Slepci neklaď do cesty překážku.“
(Leviticus 19:14)
Zeptejte se studentů: Jaký je podle vás záměr tohoto verše? Uveďte příklad.
Učenci (Chazal, asi 0–500 o.l.)
Učenci se často učili Tóru tak, že odhalovali a naznačovali významy a myšlenky, které ve verších nacházeli. Například k tomuto biblickému verši napsali:
„Neklaď překážku“ – před někoho, kdo je k něčemu [konkrétnímu] slepý. Pokud si od tebe někdo nechá poradit, nedávej mu rady, které jsou vůči němu nespravedlivé.
Neříkej mu, aby „vyšel ráno“ – aby ho neokradli lupiči, ani aby „vyšel v poledne“ – aby ho nezasáhlo nesnesitelné horko.
(Sifra, Kedošim, parša 2,14)
Komentátoři
Komentátoři jsou ti, kteří žili po talmudických učencích; komentátoři Tóry jsou v každé generaci až dodnes. Ti vykládali Tóru, někdy podle učenců, jindy vykládali a rozšiřovali slova učenců.
V následujícím příkladu komentátor Moše Chajim Luzatto (známý jako Ramchal – přibližně 1700 o. l.) vysvětluje a rozšiřuje slova výše uvedených mudrců:
„Taková je povinnost poctivého člověka, že když se s ním někdo přijde poradit, dá mu jen takovou radu, kterou by sám skutečně přijal.“
(Mesilat ješarim, kap. 11)
- Můžete použít tuto šablonu. Žáci mohou doplnit vlastní výklad z dnešního pohledu. Mohou se rozhodnout, zda se budou vztahovat ke slovům Tóry nebo k jiným pozdějším tradicím (tím, že je rozšíří, uvedou příklad, nebo s nimi dokonce vyjádří nesouhlas).
- Žáci zkusí vymyslet vlastní originální výrok, který by se zabýval tím, jak bychom se měli stavět k obtížím nebo omezením druhých lidí. Mohou vytvořit štítky, které vyjadřují jejich návrhy.
- Naučte se část knihy Šemot (Exodus), kde se píše o darování Tóry. Jak byla podle příběhu Tóra předána izraelskému lidu? Jaké místo zaujímal lid Izraele v linii předávání Tóry před Mišnou? Proč si myslíte, že o nich není zmínka? Jsou tací, kteří tvrdí, že tento rozdíl odráží neegalitární pohled učenců, zdánlivě odporující myšlence vyjádřené ve verších Tóry, podle nichž jsme všichni účastníky předávání tradice. Diskutujte se studenty: Kdo má právo předávat Tóru a inovovat ji?
- Vymyslete třídní iniciativu, v jejímž rámci budou žáci učit a předávat jednu židovskou hodnotu své komunitě nebo jiné třídě ve škole (například: cedaku, vzájemnou odpovědnost, vděčnost atd.). Můžete to udělat jako součást celonočního studia den před svátkem Šavuot (tikkun leil Šavuot), které studenti vytvoří nebo ve kterém budou hrát hlavní roli. Pozvánka na akci nebo úvodní slova akce mohou obsahovat slova z Mišny: „Mojžíš přijal Tóru na Sinaji…“ s dodatkem, že studenti se podílejí na předávání Tóry: „a my, tato třída, ji předáváme…“
- Přečtěte si midraš, který pojednává o přítomnosti každé generace při vydání Tóry:
Rabi Abahu řekl jménem rabiho Šmuela bar Nachmaniho: Proč se říká: „S tím, kdo tu stojí s námi… i s tím, kdo tu není.“ (Deuteronomium 29:14)?
Protože tam už byly přítomné jejich duše, i když jejich těla ještě nebyla stvořena, neříká se, že „stojí“.
(Midraš Tanchuma, Nicavim 29, siman 3) - Rabi Abahu podává výklad verše z knihy Dvarim (Deuteronomium), kde Mojžíš shromažďuje národ, aby znovu potvrdil smlouvu uzavřenou s Bohem na hoře Sinaj. Vysvětluje, že z použití slova „stojí“ ve verši můžeme pochopit, že smlouva byla uzavřena se všemi, kdo tam byli přítomni („stáli“), jinými slovy s živými – a také se všemi, kdo tam nebyli přítomni. Podle jeho výkladu byly nefyzicky přítomny i duše všech následujících generací.
- Vysvětlete midraš a poté diskutujte o souvislosti mezi tím, co midraš tvrdí, a oprávněním všech budoucích generací inovovat Tóru.
- Rabínka Rinat Cfanja, inspirována tímto zdrojem, napsala o řetězci tradic předávaných ženami:
Miriam přijala Tóru na Sinaji
a předala ji dcerám Celafchadovým.
a dcery Celafchadovy ji předaly Deboře.
a Debora ji předala Rút.
a Rút ji předala Brurje.
Řekly tři věci:
Ať je váš hlas slyšet,
vzdělávejte mnoho studentů,
a vykládejte Tóru.Poslechněte si oba texty (rabínský i moderní) s hudebním doprovodem v podání rabiho Odeda Mazora a hudebníků ze synagogy Kol ha-nešama v Jeruzalémě.
