Zdroj
On (Jáson, bratr velekněze) také zrušil naše židovské zvyky a zavedl nové zvyky, které byly v rozporu s naším Zákonem. S velkým nadšením postavil poblíž chrámového pahorku stadion a přiměl naše nejlepší mladé muže, aby si osvojili řecký zvyk účastnit se atletických závodů […] Nadšení pro řecký způsob života a pro cizí zvyky dosáhlo takového stupně, že i kněží ztratili zájem o své posvátné povinnosti. Ztratili zájem o chrámové bohoslužby a zanedbávali oběti […] Nezajímali se o nic, čeho si vážili jejich předkové; cenili si pouze řeckých poct.
kniha Makabejská, 4:11–15
Rabi Huna řekl jménem Bar Kapary: „Izraelci byli vykoupeni z Egypta díky čtyřem věcem: protože si nezměnili jména, nezměnili jazyk, nepouštěli se do řečí a nikdo z nich nebyl shledán nemravným. ‚Nezměnili si jméno‘, když sestoupili dolů jako Reuven a Šimon, vyšli [z Egypta] jako Reuven a Šimon. Neříkali Reuvenovi ‚Rufus‘, Jehudovi ‚Leon‘, Josefovi ‚Lestes‘ nebo Benjaminovi ‚Alexandr‘.“
Va-jikra (Leviticus) Raba, kapitola 32:5
Rodině Jehudy ha-Nasiho byly povoleny tři věci: Bylo jim dovoleno dívat se do zrcadla, nechat se ostříhat na římský způsob a učit své syny řečtině, protože byli závislí na vládcích.
Jeruzalémský talmud, traktát Avoda Zara, kapitola 2:2
Rabi Abahu řekl jménem rabiho Jochanana: Je dovoleno, aby člověk učil svou dceru řecky, protože je to pro ni ozdoba.
Jeruzalémský talmud, traktát Šabat, kapitola 6: 1
Základy pro plánování
Základní otázky
- Co všechno mě spojuje s židovským národem?
- Jak své chápání judaismu vyjadřuji ve své životě?
- Jakým způsobem židovské zvyky odráží židovské hodnoty?
- aké faktory utvářejí naše hodnoty a přesvědčení? Jak mé hodnoty a přesvědčení ovlivňují lidé kolem mě?
- Jak si člověk utváří identitu, která pro něj zůstává opravdová a autentická?
- Co se stane, když se světonázory společnosti a jednotlivců dostanou do konfliktu?
- Jak může zkoumání minulosti ovlivnit naši současnost?
Doplňkové otázky
- Je důležité zachovat kulturní identitu? Proč?
- Je problém přejímat chování (např. svátky, zvyky) jiných národů?
- Čím se jako Žid liším od svých přátel a sousedů, kteří nejsou Židé?
Základní informace pro učitele
Ve starověku se v Řecku rozvíjela bohatá kultura včetně nádherné architektury, velkolepých soch, sportovních center, divadla a filozofie. Po dobytí Řecka Makedonskou říší se tato kultura rozšířila za hranice Řecka do všech zemí, které Alexandr Veliký dobyl. Tak se helénistická kultura vyvinula jako kombinace...
Přečtěte si více
Ve starověku se v Řecku rozvíjela bohatá kultura včetně nádherné architektury, velkolepých soch, sportovních center, divadla a filozofie. Po dobytí Řecka Makedonskou říší se tato kultura rozšířila za hranice Řecka do všech zemí, které Alexandr Veliký dobyl. Tak se helénistická kultura vyvinula jako kombinace řecké kultury a místních, východních kultur. Helénismus měl silný vliv na Evropu i poté, co se kontinent stal křesťanským, a na vývoj západní kultury.
V roce 332 př. n. l. dobyl Alexandr Veliký zemi Izrael a přinesl s sebou helénistickou kulturu. Helénistická kultura začala ovlivňovat židovské obyvatelstvo, zejména bohaté Židy, kteří žili ve městech. Židé žijící v Zemi izraelské na tento jev reagovali různě. Byli mezi nimi tací, kteří se nadále drželi výhradně židovské kultury a vyhýbali se přejímání jakýchkoli helénistických praktik. Byli také tací, kteří se nechali ovlivnit helénistickou kulturou a přijali helénistické zvyky a světonázor, přičemž zachovávali židovské náboženské obřady nebo místo nich tyto tradiční obřady dodržovali. Tito Židé byli nazýváni mitjavnim (מתיוונים, helénisté) a tehdejší náboženské vedení je vnímalo negativně.
Jedním z hlavních důvodů, proč se náboženské vedení chtělo od helénismu distancovat, byla skutečnost, že jeho základní principy byly v rozporu s židovskými hodnotami, například divadla, která byla zasvěcena pohanským bohům, a obnažování, ke kterému docházelo v divadlech a tělocvičnách.
Odpor náboženského vedení vůči přejímání cizí kultury trval po mnoho staletí a mohl být základem pro zavedení svátku Chanuka jako připomínky vítězství židovského náboženství nad helénistickou kulturou a symbolu pevného postoje tváří v tvář cizím vlivům a zachování kulturní jedinečnosti.
Příklady z Jeruzalémského talmudu (ze 3. století) a midraše ze Země izraelské (Va-jikra raba, 5. nebo 6. století) dokládají odpor vůči cizím vlivům, který přetrvával po staletí. Pasáže z Jeruzalémského talmudu popisují zvyky, které byly v období Mišny a Talmudu individuálně povoleny. Z politických důvodů bylo členům rodiny Jehudy ha-Nasiho dovoleno dívat se na sebe do zrcadla (což se u mužů obvykle nepovažovalo za vhodné). Směli se také nechat ostříhat na římský způsob a učit se úřední jazyk. Velký učenec jeruzalémského Talmudu, rabi Jochanan, povolil ženám studovat řečtinu, protože by se tak staly přitažlivějšími pro budoucí manžely. Úryvek z Va-jikra raba spojuje protihelénské myšlenky s obdobím egyptského otroctví, které nastalo o více než 1500 let dříve.
Druhá kniha Makabejská je apokryfní dílo, které shrnuje události, jež se odehrály v letech 161–175 př. n. l.. Tato kniha představuje sled událostí, které vedly k zavedení svátku Chanuka. Kapitola 4 (v textu, který přinášíme) vypráví o Jásonovi, bratru velekněze Choneva, který se obrátil na krále a nabídl mu, že ho učiní veleknězem výměnou za to, že se Jeruzalém stane řeckým městem. Král souhlasil a Jáson dosáhl úspěchu ve svém úsilí proměnit Jeruzalém v řecké město. Dokonce i kněží sloužící v Chrámu přijali helénistickou kulturu.
- Požádejte žáky, aby se podělili o svátky a slavnosti, které slaví se svými rodinami. Které z těchto svátků jsou židovské? Které jsou spjaty s místní kulturou a tradicemi? Co nás to učí o místě židovské kultury a místě místní kultury v jejich životě? Zeptejte se jich, proč tuto otázku nastolujeme právě teď, a naznačte jim, že se blíží Chanuka.
Pohovořte o tom, že téma vlivu obecné kultury na židovskou kulturu a Židy je v chanukovém příběhu důležité. V tomto období ovlivnila židovský národ helénistická kultura a mnoho Židů přijalo řecké zvyky a praktiky. Byli například tací, kteří si změnili jména na řecká. Zároveň se jiní Židé stavěli proti těmto praktikám.
- Pokud je to pro třídu vhodné (pokud má mnoho studentů židovská jména), můžete myšlenku jmen rozšířit. Pokud mají někteří studenti židovská jména (křestní, prostřední nebo příjmení), diskutujte o tom, co nás jejich jména mohou naučit o vlivu obecné kultury na židovskou identitu. Jak se cítí ve vztahu ke svým židovským/nežidovským jménům? Používají své židovské jméno, a pokud ano, kdy?
- Jaké jsou řecké zvyky zmíněné v textu? Jak se liší od zvyků našich předků – tradičních židovských zvyků?
- Proč podle vás následování řeckých zvyků znamenalo opuštění zvyků našich předků? Musí tomu tak nutně být?
- Helénisté dali přednost řecké kultuře před kulturou židovskou. Co si o této volbě myslíte? Jaké mohly být důvody této volby?
- Proč si myslíte, že se náboženští vůdci stavěli proti přijetí helénistických praktik? Jak helénismus a přijetí cizí kultury poškozují nebo ohrožují židovské náboženství?
- Text, který popisuje období rabína Jehudy ha-Nasiho (kdy zemi Izrael vládli Římané, 300 let po řecké nadvládě), svědčí o odporu vůči helénistické kultuře. Proč byly tyto konkrétní věci povoleny a co nás to učí o kulturní a náboženské flexibilitě?
- Helenismus je označení pro kulturu, kterou s sebou přinesli Řekové, když dobyli Zemi izraelskou. V tomto období to byla převládající lidová kultura na Západě. Jak můžeme nazvat nejpopulárnější kulturu v dnešní době? Jak moc ovlivňuje váš život?
- Mísíte židovské zvyky se zvyky jiných kultur? Uveďte příklad a vysvětlete, zda se podle vás různé zvyky dobře doplňují a proč. Může přejímání zvyků z nežidovských kultur ovlivnit další existenci židovských zvyků? Vysvětlete to.
- Myslíte si, že přejímání zvyků z cizích kultur ovlivňuje pocit sounáležitosti s židovským národem? Může to tuto sounáležitost skutečně posílit? Existuje způsob, jak si člověk, který žije v cizí kultuře, může zachovat obě své identity: jako Žid i jako místní obyvatel?
- Existují místa, kde pociťujete napětí mezi židovskou identitou a kulturními a společenskými vlivy? Jak se v takových situacích chováte? Jakou cenu má každá z těchto možností?
- Chanuka se často koná v blízkosti Vánoc. Má to pro vás nějaký význam? Představuje to nějakou obtíž nebo výzvu? Pokud ano, v čem tato obtíž nebo výzva spočívá a jaký je podle vás nejlepší způsob, jak se s ní vypořádat?
- Uspořádejte debatu, v níž polovina třídy bude podporovat helénistické strany a druhá polovina jejich odpůrce. Můžete také diskutovat o konkrétních událostech, například o příchodu kněze do chrámu v řeckém oděvu apod. Ať žáci přednesou argumenty pro a proti helenizaci.
- Pověřte žáky, aby z výstřižků z časopisů a vlastních kreseb vytvořili koláž, která bude znázorňovat různé části jejich kulturní identity (například: jazyky, oblečení, jídla, zvyky, svátky atd.). Poté o jejich kolážích diskutujte a prozkoumejte relativní váhu židovských a nežidovských složek v každé koláži. Co se stane, když vedle sebe v koláži umístíme prvky z různých kultur? Jak se vzájemně propojují?
- Použijte tuto prezentaci k výuce žáků o globalizaci. Prezentace obsahuje fotografie pořízené po celém světě. Nechte žáky hádat, kde byla každá fotografie pořízena (kontinent nebo země). Až budou hádat, kliknutím na ikonu oka zjistí, kde byla fotografie skutečně pořízena. Uhodli správně? Důvodem, proč je tak obtížné správně hádat, je globalizace.
Požádejte studenty, aby určili příklady globalizace ve svém životě (např. oblečení, jazyk, předměty, aplikace atd.). Diskutujte o tom, jak globalizace ovlivňuje také světonázor a přesvědčení a jak může přejímání fyzických věcí, jako jsou předměty nebo potraviny, také ovlivnit náš světonázor. Požádejte studenty, aby se podělili o své pocity ohledně vlivu globální kultury na celý svět a na ně osobně.
Zeptejte se: Hrají v globalizaci nějakou roli sociální média? Požádejte studenty, aby do svých odpovědí zahrnuli příklady.
- Prostudujte si pasáž z Pirkej Avot (5:17) o sporech ve jménu nebes (machloket le-šem šamajim). Můžete se podívat na zdroj o Bejt Hilel, Bejt Šamaj a chanukových svíčkách. Diskutujte o tom, zda spor mezi helénisty a jejich odpůrci byl „sporem ve jménu nebes“.
- Pro rozšíření této diskuse můžete využít jednotku Věrnost našim zásadám a prostudovat Antiochova nařízení a snahy o obrácení Židů na řecké náboženství.