Zdroj
V každém pokolení je člověk povinen pohlížet sám na sebe, jako kdyby on sám vycházel z Egypta, neboť je řečeno: „A budeš vyprávět svému synovi v onen den, řka: ‚To je kvůli tomu, co mi učinil Hospodin, když jsem vycházel z Egypta.‘ “ Neboť nejen naše předky, ale i nás s nimi Svatý, budiž požehnán, vykoupil, neboť je řečeno: „A vyvedl nás odtamtud, aby nás přivedl a dal nám tuto zemi, kterou přísahal našim otcům.“ (Dt 6:23)
(Z Pesachové hagady)
בְּכָל דּוֹר וָדוֹר חַיָּב אָדָם לִרְאוֹת אֶת עַצְמוֹ כְּאִלוּ הוּא יָצָא מִמִּצְרַיִם,
שֶׁנֶּאֱמַר: „וְהִגַּדְתָּ לְבִנְךָ בַּיוֹם הַהוּא לֵאמֹר: בַּעֲבוּר זֶה עָשָׂה יְיָ לִי בְּצֵאתִי מִמִּצְרָיִם“ (שמות יג ח).
לֹא אֶת אֲבוֹתֵינוּ בִּלְבָד גָּאַל הַקָּדוֹשׁ בָּרוּךְ הוּא, אֶלָּא אַף אוֹתָנוּ גָּאַל עִמָּהֶם,
שֶׁנֶּאֱמַר: „וְאוֹתָנוּ הוֹצִיא מִשָׁם, לְמַעַן הָבִיא אֹתָנוּ, לָתֶת לָנוּ אֶת הָאָרֶץ אֲשֶׁר נִשְׁבַּע לַאֲבֹתֵנוּ“
(דברים ו כג)
Nebudeš obtěžovat ani utlačovat cizince, neboť vy sami jste byli cizinci v zemi Egyptské.
(Exodus 22:20)
וְגֵר לֹא תוֹנֶה וְלֹא תִלְחָצֶנּוּ כִּי גֵרִים הֱיִיתֶם בְּאֶרֶץ מִצְרָיִם.
(שמות כב, כ)
Základy pro plánování
Základní otázky
- Jaký je vztah mezi svobodou a odpovědností?
- Co v judaismu znamená být „svobodný“?
- Jaké židovské hodnoty (např. svoboda, odpovědnost, spravedlnost, společenství, respekt k rozmanitosti atd.) by měly být ctěny v ideální společnosti?
Doplňkové otázky
- Jak nám Hagada pomáhá uvažovat o svobodě a otroctví v naší době?
- Kdo je v našem okolí utlačovaný (obrazně i doslova)? Co můžeme udělat, abychom tento problém vyřešili?
- Co nás příběh o vyvedení z Egypta učí o zodpovědnosti vůči těm, kdo svobodní nejsou?
- Jak vypadá moderní otroctví?
Základní informace pro učitele
Ke konci oddílu Magid poté, co jsme domluvili o otroctví v Egyptě a vyvedení z něj, dospějeme k části V každém pokolení. Tato část sederu nás učí, že vyvedení z Egypta máme prožívat tak, jako by se to týkalo i nás samotných. Právě díky...
Přečtěte si více
- Ke konci oddílu Magid poté, co jsme domluvili o otroctví v Egyptě a vyvedení z něj, dospějeme k části V každém pokolení. Tato část sederu nás učí, že vyvedení z Egypta máme prožívat tak, jako by se to týkalo i nás samotných. Právě díky tomuto ztotožnění se s příběhem máme za povinnost vzdát chválu a díky za zázrak, což je část, kterou je Magid završen. V průběhu dějin došlo k dalším tragickým událostem a vyhnáním. Pocit ztotožnění se s příběhem vyvedení z Egypta dal vzniknout víře a naději v možnost vykoupení a vyvedení z nových strázní.
- První dva prameny citované zde stojí hned vedle sebe v Hagadě a oba pochází z Mišny (Pesachim 10, 5). Třetí pramen pochází z knihy Šemot (Exodus), která hovoří o etickém principu, který se opakuje v celé Tóře: nechovej se špatně k cizinci, neboť my sami jsme byli cizinci v Egyptě. Židovská tradice vnímá přímé propojení mezi otroctvím, které zakusily děti Izraele jako cizinci v cizí zemi, a naším etickým závazkem vůči cizincům a lidem, kteří mohou zažívat útlak. Tóra hovoří o třech typech zranitelných lidí: cizinci, vdovy a sirotci. (Dnes můžeme tuto povinnost rozšířit na každého jednotlivce nebo skupinu, které která je utlačována nebo zneužívána.) Ztotožnění se s exodem z Egypta nás učí o úzkém propojení se zázrakem, který se udál našim předkům a který oslavujeme, stejně jako s empatií, kterou musíme mít vůči těm, kdo jsou slabí a utlačovaní právě teď nebo v nedávné minulosti byli.
Volitelné 
K diskusi 
Doporučené aktivity 
K dalšímu studiu Ukažte žákům obrázek malé dívky, nucené k práci, z fotografického projektu Kde děti spí Jamese Mollisona.
Kdo je dívka na obrázku: Indira, 7 let. Žije se svými rodiči, bratrem a sestrou poblíž města Káthmándú v Nepálu. U ní doma je pouze jedna místnost s jednou matrací a jednou postelí. Indira pracuje v místním lomu od 3 let. Její rodina je velmi chudá, takže všichni musí pracovat. V lomu pracuje asi 150 dalších dětí. Indira pracuje 6 hodin denně a poté pomáhá své matce s prací doma.
Zeptejte se žáků:
- Jaké ve vás obrázek vzbuzuje pocity?
- Jaká je souvislost mezi obrázkem a svátkem Pesach?
Ať každý žák nejprve napíše svou odpověď na tyto otázky a poté tyto odpovědi rozeberte s celou třídou.
- Proč si myslíte, že jsme jako jednotlivce povinni vidět sami sebe, jako bychom mi vycházeli z Egypta? Proč nestačí učit se o příběhu vyvedení z Egypta jako o něčem, co se stalo našim předkům? Jaký je rozdíl mezi zkušeností, kterou zažijeme my sami na vlastní kůži, a něčím, o čem jsme slyšeli, že se stalo někomu jinému?
- Jak můžeme sami sebe vidět jako vycházející z Egypta, když jsme se narodili a byli vychování jako svobodní lidé?
- Nepříjemné zkušenosti z minula mohou člověka ovlivnit různými způsoby. Člověk se může stát více empatickým k ostatním, kteří zažili něco podobného, nebo naopak může být necitlivý k utrpení druhých. Zamyslete se například nad dítětem, které bylo týrané a šikanované. Domníváte se, že takové dítě bude mít spíše sklony k tomu pomáhat druhým kteří se ocitnou ve stejné situaci, nebo ne?
- Byli jsme cizinci v Egyptě, utlačována menšina, a Egypťané byly vůči nám krůtí. Kdo mezi námi je utlačovaný dnes? Uvažujete nad lidmi a skupinami, které žijí poblíž a po celém světě. Jak jim můžeme pomoci?
- Proč podle vás Tóra načrtává spojení mezi dětmi Izraele v Egyptě a povinnosti chovat se morálně a vhodně vůči cizincům, kteří žijí mezi námi? Co nás to učí o vztahu mezi svobodou a zodpovědností?
- Proč je zvlášť důležité, že my, židovský národ, prokazujeme zvláštní empatii a zodpovědnost vlůči utlačovaným členům společnosti? Přemýšlejte o různých obdobích v židovské historii, které nás učí, abychom tak jednali.
- Povinnost vidět sebe sama v každém pokolení jako bychom to byli my, kdo vychází z Egypta, nás učí přemýšlet nad problémy, kterým čelíme každý den a hledat prvky otroctví a svobody je v našich vlastních životech, bez ohledu na to jak daleko jsme od skutečného otroctví. V hebrejštině slovo מצרים (Micrajim, Egypt) je podobné slovu מיצר (mejcar, úžina) z kořene צר (car), které odkazuje na útlak či těžkost.
Zamyslete se nad nějakým problémem nebo těžkostí, kterou jste zažily a prošli. Byl tam nějaký „Mojžíš“, který vám pomohl dostat se z těchto obtížích? Které „Rákosové moře“ (překážky, výzvy) jste museli překonat na cestě ke svobodě? Dosáhli jste nějaké „zaslíbené země“?
- V sekci volitelné jsme viděli příklad otroctví a utrpení, které existuje dnes. Jak se to týká obratu „v každém pokolení“?
- Mnoho produktů, které dnes využíváme, vyrábí lidé bez základních práv a svobod. Tomu se můžeme vyhnout tím, že budeme kupovat věci, které jsou označeny certifikátem fair-trade. Prostudujte si tento certifikát i to, jak může být spojen s ideou „v každém pokolení“ a jak můžeme se chovat odpovědně v případě dětského otroctví.
- Abychom se blíže podívali na téma naší zodpovědnosti za ty, kdo jsou utlačování nebo nemají základní lidská práva, uspořádejte výzkumný projekt ve třídě. Ať si žáci vyberou jeden předmět k prošetření, například moderní otroctví, dětské otroctví, uprchlíci, boj za svobodu v naší zemi atd. Tento výzkum by měl zahrnovat videoklipy, obrázky, fotografie, osobní příběhy atd. Poté uspořádejte ve třídě diskuzi o různých způsobech, jak v každém z těchto případů pomoci. Pokud je to možné, vymyslete malý projekt, na němž studenti mohou participovat. Příklady: sběr surovin a darování získaných peněz potřebným, darování oblečení a hraček, školní kampaň na zvýšení povědomí o celé problematice a tak dále.)
- Maimonides (Mišne Tora, Zákony o chamecu a maca 7:6) se této problematice věnuje jinými slovy než Hagada: „V každém pokolení je člověk povinen představovat sebe sama, jako kdyby on sám, právě v tuto chvíli, odcházel z egyptského otroctví.“
- Jelikož Maimonides stanovuje jako povinnost, aby skutečně bylo vidět, že člověk vychází z otroctví, požádejte každého z žáků, aby do třídy přinesli předmět, který pro ně představuje otroctví nebo osvobození od něj. Žáci představí své předměty zbytku třídy a vysvětlí svou volbu. Diskutujte nad tím, v jakých oblastech jsme kontrolováni člověkem/předmětem/zvykem/vzorcem chování, od kterého bychom se rádi osvobodili.
- Někteří lidé mají ve zvyku nechat u sederového stolu jedno prázdné místo pro lidi, kteří nežijí ve svobodě a nemohou svátek oslavit. Požádejte žáky, aby si vybrali člověka nebo skupinu, která žije v nesvobodě a napsali jméno na papír, který pak pověsí přes tuto prázdnou židli. Ať klidně papír vhodně ozdobí. Podobně by mohli ozdobit i židli tak, aby vyjadřovala obavy někoho, kdo žije v takových podmínkách, ať už kresbou nebo plastikou.
- Prostudujte následující výrok Edmund Fleg, který se věnuje morální lidské povinnosti jednat za ty, kdo jsou utlačováni.
Protože v ten den se Bůh za mě bral, musím já jednat za všechny, kdo jsou pronásledovaní. Protože to je to, co nás naše starobylá Hagada učí: nikoli všichni Židé, ale všichni lidé jsou povinni vidět sebe samotné, jako kdyby oni sami vycházeli z Egypta, a osvobodit ty, kdo úpí v zajetí.
(Edmond Fleg, Vers le monde qui vient)
- Diskutujte nad univerzálními hodnotami, které se lze naučit z judaismu a jak lze tyto hodnoty nalézt i v jiných kulturách. Uveďte příklady z různých historických období, jak jiné národy pomáhaly židovskému lidu i jiným národům.
- Přečtěte si Zdroje Byli jsme otroci o otroctví v Egyptě. V čem jsou podobnosti a v čem rozdíly mezi oběma texty? Co každý z textů zdůrazňuje?
