Světlo v umění: Monet – malíř světla

Barvy, které vidíme ve světě kolem nás, jsou vytvářeny světelnými vlnami, které naše oči přijímají z různých objektů v našem okolí. V úplné tmě není žádná barva a barvy v přírodě jsou výsledkem intenzity a barvy světla. Malíři impresionistické školy v devatenáctém století této skutečnosti plně využili. Tvrdili, že malíři v předchozích obdobích byli ovlivněni spíše svými znalostmi barev v přírodě (listy jsou zelené, obloha je modrá…) než skutečným dojmem (impresí) z toho, co viděli. Aby ilustrovali svůj názor, malovali tutéž krajinu opakovaně, v různou denní dobu a v různých ročních obdobích; obrazy ukazovaly, jak měnící se světlo představuje jinou krajinu. 

Jedním z nejvýznamnějších impresionistických malířů byl Claude Monet. Monet namaloval celou sérii obrazů, včetně série s kupkami sena, jezírkem s lekníny a katedrálou ve francouzském městě Rouen – kterou se zde budeme zabývat.

Aby mohl Monet namalovat sérii obrazů Rouenská katedrála, která zahrnuje třicet děl, pronajal si pokoj naproti katedrále a postavil si stojan u okna. Denní doba určovala, na kterém obraze bude pracovat: ráno namaloval katedrálu v ranním světle, v poledne tento obraz odložil, i když nebyl dokončen, a pracoval na obraze zobrazujícím katedrálu v poledním světle atd. 

Tyto obrazy nás mohou poučit o tom, že neexistuje žádná „objektivní“ realita, a to ani pokud jde o věci, o nichž předpokládáme, že jsou stálé, jako je barva kamenů na zdi. Vše závisí na široké škále souvislostí – na tom, jak se na věci díváme, na okolních podmínkách atd. V našem vlastním životě to není jen světlo, které zabarvuje věci určitým způsobem, ale také náš osobní pohled, naše emoce a naděje a naše postoje k ostatním.

Téma vlivu světla na nás souvisí s různými aspekty židovské tradice, které lze do lekce zahrnout:

Chanuka: Klíčovým symbolem festivalu je světlo. Svíčky zapalujeme na památku menory v Chrámu a na počest zázraku s plechovkou oleje, který menoru napájel. Svátek také symbolizuje vítězství Makabejců a převahu „dobra“ nad „zlem“. Monetovy obrazy nás vybízejí k zamyšlení nad funkcí chanukových svící – jaké události a témata příběhu nám „osvětlují“?

Šabat: Světlo svíček označuje začátek a konec šabatu, čímž se celé 24hodinové období odlišuje od všedních dnů; tradičně řečeno – je to posvátný čas. Monetovo zobrazení stejného předmětu v různých světlech ukazuje, jaký vliv mají různé druhy světla na naše pocity: měkké světlo může navodit klidnou nebo romantickou atmosféru, silné, soustředěné světlo může působit dramaticky. V kontextu šabatu – jaké pocity a atmosféru vytvářejí šabatové svíce?

Židovské hodnoty: Monetova díla, která zkoumají různé perspektivy lze spojit s pojmem tolerance a přijetí jiných názorů. Jeden midraš vypráví, že Bůh Mojžíšovi nařídil, aby přijal skutečnost, že různí lidé mají různé názory: „Tak jako nejsou stejné jejich tváře, nejsou stejné ani jejich názory“ (midraš Tanchuma, Buberovo vydání, Pinchas, 1). Zásada tolerance se odráží také ve vnímání nesouhlasu jako podstatné a produktivní věci; to lze vidět v debatě mezi Hilelem a Šamajem o správném způsobu zapalování chanukových svící.

Více informací o sérii Clauda Moneta katedrála v Rouenu