Zdroj
Následující text lze nalézt také jako prezentaci.
Kapitola 1
Perský král Achašveroš, který žije v Šúšanu, pořádá dlouhou, extravagantní hostinu, aby se pochlubil svým bohatstvím.
Stalo se to za dnů Achašveroše, toho Achašveroše, jenž vládl od Indie až po Etiopii sto a dvaceti a sedmi provinciím. Za oněch dnů […] udělal hostinu pro všechna svá knížata a své služebníky […] předváděje bohatství majestátu své vlády a přepych krásy své velikosti mnoho dní, po sto osmdesát dní!
(Ester 1: 1–4)
Král vyzve královnu Vašti, aby předvedla svou krásu davu, ale ta odmítne. Král na radu svých rádců královnu sesadí a poté hledá novou královnu, která by ji nahradila.
וַיְהִי בִּימֵי אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ, הוּא אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ הַמֹּלֵךְ מֵהֹדּוּ וְעַד כּוּשׁ, שֶׁבַע וְעֶשְׂרִים וּמֵאָה מְדִינָה.
בַּיָּמִים הָהֵם […] עָשָׂה מִשְׁתֶּה לְכָל שָׂרָיו וַעֲבָדָיו. […] בְּהַרְאֹתוֹ אֶת עֹשֶׁר כְּבוֹד מַלְכוּתוֹ, וְאֶת יְקָר תִּפְאֶרֶת גְּדוּלָּתוֹ; יָמִים רַבִּים, שְׁמוֹנִים וּמְאַת יוֹם.
Přečtěte si více
Základy pro plánování
Základní otázky
- Jakým způsobem vnášejí svátky do našeho židovského roku krásu a řád?
- Jak se používají symboly při oslavách a svátcích?
- Jakým způsobem židovské zvyky odráží židovské hodnoty?
- Proč je pro lidi a kultury důležité vytvářet vyprávění o svých zkušenostech?
- Jak může zkoumání minulosti ovlivnit naši současnost?
Doplňkové otázky
- Jak souvisí koncept změny a transformace s svátkem Purim a co se z něj můžeme naučit?
- Proč je příběh vyprávěný v Megilat Ester pro nás důležitý i dnes?
- Co se můžeme naučit od hlavních postav Megily?
- Jaké ponaučení si můžeme vzít ze zvyků na svátek Purim? Jaké hodnoty demonstrují?
Základní informace pro učitele
Megilat Ester, která se čte o svátku Purim, je jednou z pěti megilot v oddílu Ketuvim (Spisy) Tanachu. Rabínští učenci nařídili, aby se Megila četla na Purim večer, a ještě jednou ráno. Čtení Megily v synagoze doprovázejí řehtačky, kterými se při každém přečtení Hamanova...
Přečtěte si více
Megilat Ester, která se čte o svátku Purim, je jednou z pěti megilot v oddílu Ketuvim (Spisy) Tanachu. Rabínští učenci nařídili, aby se Megila četla na Purim večer, a ještě jednou ráno. Čtení Megily v synagoze doprovázejí řehtačky, kterými se při každém přečtení Hamanova jména udělá hlasitý rámus, aby jeho jméno přehlušily.
Neexistuje žádný jiný historický pramen, který by příběh vyprávěný v Megile potvrzoval. Popis krále Achašveroše se shoduje s popisem krále Xerxa I., který vládl Perské říši v 5. století př. o. l. Badatelé se neshodují v tom, kdy k událostem v Megile došlo. Výzkumy datují sepsání Megily do 2.–4. století př. o. l.
Děj Megilat Ester začíná u krále Achašveroše, perského vládce mocné říše s přepychovým palácem v hlavním městě Šúšanu. Král své bohatství představuje lidu na okázalé hostině. V průběhu hostiny dojde k události, která zcela změní situaci. Královna Vašti navzdory královu příkazu odmítne předstoupit před krále a vystavit na odiv shromážděnému davu svou krásu. Král Vašti sesadí a rozhodne se najít novou královnu, která by ji nahradila. Děj se přesouvá k příběhu mladé židovské dívky, sirotka jménem Ester, která je pod poručnictvím svého bratrance Mordechaje. Ester je proti své vůli odvedena do královského paláce a vybrána za novou královnu. Na Mordechajův pokyn skrývá svou židovskou identitu. V téže době si důležitý králův ministr Haman všimne, že se mu Mordechaj odmítá poklonit, jako to dělají všichni ostatní občané. Haman zjistí, že Mordechaj je Žid, a rozhodne se židovský národ zničit. Haman k tomu dostane králův souhlas a rozešle po celém království dopis, v němž oznámí plánované vyvraždění Židů. S Mordechajovou podporou a pomocí Ester zasáhne ve snaze zachránit židovský národ a přijde si nejprve promluvit s králem. Protože není oprávněna jen tak přijít a s králem promluvit, připravuje se na tento úkol duchovně třídenním půstem a žádá Židy ze Šúšanu, aby se postili s ní. Poté přednese králi Achašverošovi neobvyklou prosbu, v níž ho žádá, aby spolu s Hamanem přišel na hostinu, kterou pro něj připravila, a následně i na druhou hostinu, na níž konečně odhalí svůj původ a Hamanův plán na vyhlazení jejího lidu. V tomto okamžiku dochází k několika zvratům v ději. Haman padá ze svého dosavadního výsostného postavení a je nakonec oběšen, Mordechaj je naopak povýšen a získává Hamanovo místo a Židé bojují proti těm, kteří je přišli zabít, a vítězí.
V Megile je řada témat, která utvářejí charakter svátku. Patří k nim hostina a veselí, různé proměny děje a změny v postavení postav (např. zničení Židů se mění ve vítězství, Esteřina role se mění z pasivní na aktivní atd.), utajování identity či záměrů a skrytí aktéři, kteří jednají v zákulisí, a vzájemná odpovědnost. Tato témata se odrážejí ve svátečních zvycích, konkrétně v radosti ze svátku, kostýmech a darech rozdávaných chudým.
Rozdejte žákům kopie pracovního listu s ilustracemi a požádejte je, aby zakroužkovali obrázky, které souvisí s příběhem o svátku Purim. (Můžete si vytvořit vlastní pracovní list s jiným počtem obrázků podle úrovně žáků.) Poté nechte žáky pracovat ve dvojicích a porovnejte jejich odpovědi. Požádejte je, aby se zamysleli nad tím, zda v pracovním listu nezůstaly některé obrázky nezakroužkované, a přitom se svátkem skutečně souvisí, nebo jiné obrázky, které sice zakroužkovali, ale neměli by.
Jako třída si prostudujte příběh svátku Purim a společně se studenty prodiskutujte, jak všechny obrázky vlastně s příběhem o svátku Purim souvisí.
Po prostudování příběhu svátku Purim (viz Volitelné) diskutujte o otázkách, které tento příběh vyvolává:
- Na svátek Purim slavíme „Ve-nahafoch hu“, proměny, ke kterým dochází v Megile. Vyjmenujte alespoň tři proměny, ke kterým dochází v průběhu děje Megily nebo které prožívají postavy příběhu.
- Proč si myslíte, že Megilat Ester čteme právě na svátek Purim? Co se z něj dozvídáme?
- Megila zmiňuje velké množství hostin. Proč si myslíte, že lidé pořádají velké hostiny s množstvím jídla a pití? Jakými dalšími způsoby mohou lidé slavit? Co Židům v Megille dělá radost? Které purimové zvyky mají umocnit pocit štěstí?
- Mnohé purimové zvyky nás učí o důležitosti vzájemné odpovědnosti, například obdarovávání chudých a mišloach manot. Kde v Megile najdeme příklady toho, jak se lidé o sebe navzájem starají? Proč myslíte, že tyto zvyky dodržujeme?
Pro starší žáky:
- Co nás mohou proměny v Megile naučit o našem vlastním životě?
- Jak vnímáte skutečnost, že se někdy v našem životě věci zcela obrátí?
- Co kromě pokynů, které dostává od Mordechaje, nutí Ester skrývat svou židovskou identitu? Co si o tom myslíte? Jak to ovlivní běh událostí a osud Židů? Bylo by lepší, kdyby Ester o své identitě mluvila otevřeně od samého začátku? Vysvětlete.
- Jaké ponaučení můžeme čerpat z Esteřina rozhodnutí jít ke králi, přestože to pro ni bylo nebezpečné?
- Rozdejte žákům listy papíru, na každém z nich bude jeden verš z jedné kapitoly Megily, přičemž různí žáci dostanou verše z různých kapitol. Diskutujte o tom, co se děje v jednotlivých verších a kapitolách, a požádejte žáky, aby dokreslili obrázky událostí, které se v kapitole, v níž se jejich verš objevuje, odehrály. Poté všechny stránky spojte k sobě, abyste si všichni mohli prohlédnout celý příběh v obrázcích. Poté stránky srolujte dohromady jako Megilu. Žáci mohou pracovat ve dvojicích nebo samostatně..
- Zahrajte si hru o postavách z Megily (přeložte studentům nápovědy z angličtiny nebo hebrejštiny).
O svátečních zvycích a hodnotách, které tyto zvyky představují, se můžete dozvědět také z materiálu „Čtyři Memim“.