Zdroj
A Rút řekla: „Nenuť mne, abych tě opustila a odvrátila se od tebe,
protože půjdu tam, kam půjdeš ty,
a kde ty spíš, tam budu spávat,
tvůj lid je mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem.
Megilat Rut, kapitola 1., verš 16.
וַתֹּאמֶר רוּת [אל נעמי]:
אַל תִּפְגְּעִי בִי לְעָזְבֵךְ לָשׁוּב מֵאַחֲרָיִךְ.
כִּי אֶל אֲשֶׁר תֵּלְכִי אֵלֵךְ,
וּבַאֲשֶׁר תָּלִינִי אָלִין
עַמֵּךְ עַמִּי, וֵאלֹהַיִךְ אֱלֹהָי.
Naši předkové byli Židé, protože jejich rodiče byli Židé a jejich rodiče také, a to po staletí až do starověku. Tak přežilo židovství a židovský národ. V nemalé míře právě to znamená být Židem – zdědit víru po těch, kteří přišli před námi, žít ji a předávat ji těm, kteří přijdou po nás. Být Židem znamená být článkem v řetězu generací.
[…] Bez jakéhokoli vědomého rozhodnutí jsem si připomněl, že už jen tím, že jsem se narodil do židovského národa, jsem zapleten do sítě vztahů, které mě spojují s jinými lidmi, jinými místy, jinými časy. Patřil jsem k národu. A tím, že jsem byl součástí národa, jsem k němu patřil.
[…] Být Židem znamená vědět, že to nemůže být úplný příběh toho, kdo jsem. Melodie je víc než sled nesouvislých tónů. Obraz je něco jiného než náhodný soubor tahů štětcem. Část má význam z hlediska svého místa v celku, takže pokud má historie smysl, pak životy, které ji tvoří, musí být nějakým způsobem spojeny jeden s druhým jako postavy ve vyprávění, postavy v rozvíjejícím se dramatu.
[…] Jsem Žid, protože znám příběh svého lidu a slyším jeho volání, abych napsal další kapitolu. Nepřišel jsem odnikud, mám minulost, a pokud nějaká minulost někomu velí, pak tato minulost velí mně. Jsem Žid, protože jen pokud zůstanu Židem, bude ve mně žít příběh sta generací. Pokračuji v jejich cestě, protože když už jsem došel tak daleko, nesmím dopustit, aby ona i oni ztroskotali. Nemohu být chybějícím písmenem ve svitku.
(Rabbi Jonathan Sacks, Radical Then, Radical Now, s. 5–6, 28, 41, 45–46)
Základy pro plánování
Základní otázky
- Co všechno mě spojuje s židovským národem?
- Jak své chápání judaismu vyjadřuji ve své životě?
- Jak moc jsem důležitou součástí své komunity?
- Proč jsou svátky, rituály, zvyky důležité pro mě, mou rodinu a mou komunitu?
Doplňkové otázky
- Co znamená rozhodnout se být součástí židovského národa?
- Jak mohu najít své místo ve vlastní židovské komunitě?
Základní informace pro učitele
Megilat Rut je jedním z pěti megilot (svitků), které se nacházejí v Knize spisů (Ktuvim) v Tanachu. Čte se v synagoze o svátku Šavuot. Megila vypráví příběh Rút, moábské ženy, která se rozhodla připojit k židovskému národu. Rút se provdala za jednoho ze dvou...
Přečtěte si více
Megilat Rut je jedním z pěti megilot (svitků), které se nacházejí v Knize spisů (Ktuvim) v Tanachu. Čte se v synagoze o svátku Šavuot.
Megila vypráví příběh Rút, moábské ženy, která se rozhodla připojit k židovskému národu. Rút se provdala za jednoho ze dvou synů Naomi a Elimelecha, rodiny z judského kmene, která přišla na moábská pole poté, co utekla před hladomorem v judské zemi.
Otec a oba synové zemřeli a matka, Naomi, zůstala se svými dvěma moabskými snachami. Když se Naomi rozhodla vrátit do Judska, rozloučila se se svými snachami, ale Rút nebyla připravena ji opustit. Místo toho se rozhodla jít s ní a přijmout židovské náboženství na sebe.
Rútina slova, která řekla Naomi, jsou chápána jako vyjádření její víry a volby židovského náboženství: „tvůj lid je mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem.“ Rút se později provdá za Boaze, příbuzného Naomi, a z jejích potomků se narodí král David.
Rútino rozhodnutí připojit se k Naomi a židovskému lidu je považováno za akt statečnosti, protože Naomi neměla Rút co nabídnout – ani dalšího syna k sňatku, ani peníze. Mudrci spojují Rutinu volbu s rozhodnutím, které izraelský lid učinil na hoře Sinaj, aby na sebe vzal micvot a smlouvu mezi sebou a Bohem. Svátek Šavuot je svátkem, který připomíná předání Tóry, a je tedy mimo jiné spojen s pocitem sounáležitosti s židovským národem.
Příslušnost k židovskému národu je složité téma, protože ji lze určit podle několika různých kritérií. Je rozdíl mezi tím, jak židovské právo určuje, zda je jednotlivec považován za Žida, a tím, jak může konkrétní komunita definovat osobní zkušenost člověka s příslušností k židovskému národu. Součástí této diskuse jsou různá kulturní, etnická, halachická (židovské právo), národní a duchovní kritéria. Při studiu tohoto tématu ve třídě je důležité umožnit různé pohledy na způsoby, jakými se jednotlivci stávají součástí židovského národa.
Rabín Jonathan Sacks (1948–2020) – britský ortodoxní rabín, spisovatel a židovský myslitel. Jeden z vůdců židovské komunity v Anglii a ve své době významná osobnost židovského světa.
Požádejte žáky, aby vyjmenovali jednotlivé součásti své identity (mohou použít přiloženou šablonu). Studenti mohou uvést pohlaví, barvu očí, národnostní nebo etnickou příslušnost, rodinu, komunitu, víru a cokoli dalšího, co považují za součást své identity. Diskutujte společně nebo ve skupinách – které z těchto charakteristik jsou určeny volbou a které ne? Jak je to s příslušností k židovskému národu? Je dána, nebo je výsledkem volby?
Po přečtení úryvku z knihy Rut:
- Proč si myslíte, že se Rút přidala k Naomi? Byla volba příslušnosti k židovskému národu hlavním nebo vedlejším důvodem jejího rozhodnutí? Vysvětlete svůj názor na příkladech z textu.
- V některých ohledech je Rút považována za konvertitku, která se rozhodla stát se součástí židovského národa. Co podle vás motivuje člověka k tomu, aby se připojil k jinému národu? Myslíte si, že člověk může změnit svou národní příslušnost pouze prostřednictvím volby, nebo by měl projít určitým procesem či získat vnější potvrzení?
Po přečtení úryvku od rabína Sackse:
- Jaké prvky považuje rabín Sacks za základní pro příslušnost k židovskému národu?
- Myslíte si, že podle pohledu rabína Sackse je Rút spojena s židovstvím stejným způsobem jako on? Vysvětlete.
- Rabín Sacks pro sebe popisuje judaismus jako někdo, kdo se narodil do židovského národa. Rút se jako Židovka nenarodila, ale v dospělosti se rozhodla k tomuto lidu patřit. Jak může pociťovat sounáležitost s židovským národem?
Všeobecné:
- Závisí židovství pouze na pocitu člověka, nebo by mělo být doprovázeno předpoklady nebo specifickými zvyky a vírou? Pokud ano, tak které?
- Definujete se jako Žid? Proč? Jaké složky tvoří vaši identitu Žida?
- Je židovství něco, k čemu se člověk může rozhodnout patřit nebo nepatřit? Vysvětlete.
- Jak se ve vašem životě projevuje židovství?
- Kam byste zařadili svou židovskou identitu oproti ostatním identitám, které zastáváte? Je pro vás více či méně ústřední? Proč?
- Napište na tabuli začátek věty: „Být Židem pro mě znamená…“ Požádejte žáky, aby ve větě pokračovali na papír. Můžete jim nabídnout nápady na doplnění věty (například: narodit se židovským rodičům / dodržovat Tóru / cítit se součástí židovského národa / chtít patřit k židovskému národu / mít židovského člena rodiny (manžela, strýce atd.) / dodržovat židovské tradice / znát Tóru). Po vyplnění stránky uspořádejte ve třídě obecnou diskusi. Požádejte studenty, aby se zamysleli nad několika otázkami, např: Co to znamená být Židem? Souvisí to s konáním určitých činů? Něčím, do čeho se člověk narodí? Pocit identifikace?
- Nechte žáky, aby vedli rozhovory s lidmi ze svého okolí, kteří se rozhodli pro židovskou identitu (např. konvertita, člověk, který vstoupil do židovské komunity, oženil se s Židem, vzdělává své děti v židovských tradicích atd.), aby se od těchto lidí dozvěděli o důvodech této volby.
- Seznamte se s dalším aspektem v Megilat Rut – aspektem milosrdenství.
- Je dobré naučit se celou megilu. Můžete využít další informace, které najdete v Encyclopedia Britannica.
- Chcete-li dále rozvinout téma „Kdo je Žid“, můžete přeložit a prodiskutovat následující báseň (nebo několik veršů z ní): Žid je kdokoli, kdo chce být Židem, Abba Kovner.
יְהוּדִי הוּא מִי שֶׁרוֹצֶה לִהְיוֹת יְהוּדִי
וּמִי שֶׁהוּא יְהוּדִי בְּעַל כָּרְחוֹ
יְהוּדִי הוּא מִי שֶׁמַּאֲמִין בֶּאֱמוּנָה שְׁלֵמָה
וִיהוּדִי הוּא שֶׁמַּחֲזִיק בֶּאֱמוּנָה שְׁסוּעָה
יְהוּדִי הוּא מִי שֶׁמַּנִּיחַ טַלִּית וּתְפִלִּין
וִיהוּדִי הוּא מִי שֶׁזָּרַק טַלִּית וּתְפִלִּין
יְהוּדִי הוּא מִי שֶׁקָּשֶׁה לוֹ לִהְיוֹת יְהוּדִי
וּמִי שֶׁמִּתְקַשֶּׁה לִהְיוֹת דָּבָר אַחֵר
יְהוּדִי הוּא מִי שֶׁנּוֹלַד לְאֵם יְהוּדִיָּה […]
יְהוּדִי הוּא מִי שֶׁהוֹרִישׁ לָאֱנוֹשׁוּת אֶת הַגֶּעפִילְטֶע פִישׁ בִּמְקוֹרָם
וְאֶת סֵפֶר הַתַּנַ“ך בְּתַרְגּוּם
יְהוּדִי הוּא מִי שֶׁכּוֹתֵב מִיָּמִין לִשְׂמֹאל […]
יְהוּדִי הוּא מִי שֶׁאֵינוֹ נִבְדַּל מִשְּׁאָר בְּנֵי אֻמּוֹת הָעוֹלָם
מִלְּבַד מָה שֶׁהוּא בָּדוּל מֵהֶם […]
אבא קובנר, כל שירי אבא קובנר, כרך ו: מן העיזבון, מוסד ביאליק 2011
Můžete žáky požádat, aby si vybrali jedno tvrzení, se kterým souhlasí, a jedno, se kterým nesouhlasí. Podle toho uspořádejte diskusi.