Zdroj
Za divy a za vysvobození, za mocné činy a za pomoc a za boje, které jsi vykonal pro naše otce za oněch dnů v této době.
Za dnů Matatjahua, syna Jochanana, velekněze Chašmonejského, a jeho synů, když povstala bezbožná řecká říše proti Tvému lidu Izraele, nutili je, aby zapomněli Tvou Tóru a přestoupili zákony Tvé vůle. Ale Ty jsi ve Svém velkém milosrdenství stál za nimi v době soužení, vedl jsi jejich spor, hájil jsi jejich právo, vykonal jsi jejich odplatu, vydal jsi silné v moc slabých, četné v moc malého hloučku, nečisté v moc čistých, bezbožné v moc spravedlivých a svévolné v moc těch, kteří se zabývali Tvou Tórou. Sobě jsi učinil velké a svaté Jméno ve Svém světě a Svému lidu Izraele jsi učinil velké vítězství a spásu jako v tento den.
עַל הַנִּסִּים וְעַל הַפֻּרְקָן וְעַל הַגְּבוּרוֹת וְעַל הַתְּשׁוּעוֹת וְעַל הַנִּפְלָאוֹת וְעַל הַנֶּחָמוֹת שֶׁעָשִׂיתָ לַאֲבוֹתֵינוּ בַּיָּמִים הָהֵם בַּזְּמַן הַזֶּה.
בִּימֵי מַתִּתְיָהוּ בֶּן יוֹחָנָן כֹּהֵן גָּדוֹל חַשְׁמוֹנָאִי וּבָנָיו, כְּשֶׁעָמְדָה מַלְכוּת יָוָן הָרְשָׁעָה עַל עַמְּךָ יִשְׂרָאֵל לְהַשְׁכִּיחָם תּוֹרָתָךְ וּלְהַעֲבִירָם מֵחֻקֵּי רְצוֹנָךְ. וְאַתָּה, בְּרַחֲמֶיךָ הָרַבִּים, עָמַדְתָּ לָהֶם בְּעֵת צָרָתָם: רַבְתָּ אֶת רִיבָם דַּנְתָּ אֶת דִּינָם נָקַמְתָּ אֶת נִקְמָתָם מָסַרְתָּ גִבּוֹרִים בְּיַד חַלָּשִׁים וְרַבִּים בְּיַד מְעַטִּים וּטְמֵאִים בְּיַד טְהוֹרִים וּרְשָׁעִים בְּיַד צַדִּיקִים וְזֵדִים בְּיַד עוֹסְקֵי תוֹרָתֶךָ וּלְךָ עָשִׂיתָ שֵׁם גָּדוֹל וְקָדוֹשׁ בְּעוֹלָמָךְ וּלְעַמְּךָ יִשְׂרָאֵל עָשִׂיתָ תְּשׁוּעָה גְדוֹלָה וּפֻרְקָן כְּהַיּוֹם הַזֶּה.
Tato světla zapalujeme na paměť zázraků, divů, spásy a bitev, jež jsi učinil našim otcům v oněch dnech v tomto čase.
הַנֵּרוֹת הַלָּלוּ אָֽנוּ מַדְלִיקִין, עַל הַנִּסִּים וְעַל הַנִּפְלָאוֹת (וְעַל הַתְּשׁוּעוֹת וְעַל הַמִּלְחָמוֹת), שֶׁעָשִׂיתָ לַאֲבוֹתֵינוּ בַּיָּמִים הָהֵם בַּזְמַן הַזֶּה.
Co je to ta Chanuka?
Když Řekové vstoupili do Chrámu v Jeruzalémě, znesvětili všechen olej, používaný do menory, který tam byl. A když přišli Hasmonejci, ujali se vlády a Řeky porazili, hledali a našli jen jeden džbánek oleje, který měl na sobě neporušenou pečeť velekněze a kterého bylo dost akorát tak na jeden den.
Avšak stal se zázrak a olej ze džbánku vydržel svítit osm dní, než vyrobili nový. Následující rok ustanovili těchto osm dní jako dny sváteční naplněné chválou a díkůvzdáním.
Babylónský Talmud, Masechet Šabat 21b
Základy pro plánování
Základní otázky
- Jak přesvědčení, etika nebo hodnoty ovlivňují chování různých lidí?
Doplňkové otázky
- Co je to zázrak? (Jaké jsou druhy zázraků? Musí být zázrak nutně něco božského?)
- Je správné spoléhat na zázraky?
- Snižuje víra v zázraky naši vlastní odpovědnost?
Základní informace pro učitele
Zázrak je situace, kdy se v rozporu s přírodními zákony stane něco neobvyklého a neočekávaného. Zázraky jsou obvykle spojovány s duchovní, nadpřirozenou silou, například s Bohem. Tento neočekávaný zásah do světa vede k záchraně, uzdravení, vítězství apod. V židovské tradici se někdy rozlišuje mezi...
Přečtěte si více
Zázrak je situace, kdy se v rozporu s přírodními zákony stane něco neobvyklého a neočekávaného. Zázraky jsou obvykle spojovány s duchovní, nadpřirozenou silou, například s Bohem. Tento neočekávaný zásah do světa vede k záchraně, uzdravení, vítězství apod. V židovské tradici se někdy rozlišuje mezi zjevenými a skrytými zázraky. Zjevený zázrak zahrnuje nadpřirozenou událost, jako například rozdělení Rudého moře. Skryté zázraky se vyskytují v situacích, které probíhají podle přírodních zákonitostí, ale tradičně se připisují Bohu, jako je každodenní fungování zdravého lidského těla nebo určitý řetězec událostí. Různí komentátoři nabízejí různá vysvětlení vztahu mezi zázraky a přírodními zákony. Podle Maimonida jsou všechny zázraky, dokonce i ty, které zdánlivě odporují přírodním zákonům (jako rozdělení Rudého moře nebo země pohlcující Koracha a jeho následovníky), ve skutečnosti odvozeny od přírodních zákonů, protože podle něj Bůh při stvoření světa počítal s možností těchto zázraků.
Rabínští učenci rozhodli, že navzdory skutečnosti, že se zázraky dějí, se lidé nesmějí vystavovat nebezpečným situacím v důvěře, že přijde zázrak, který je zachrání. Jsou tací, kteří tvrdí, že toto pravidlo nespoléhat se na zázraky není jen negativním přikázáním – nevystavovat se nebezpečí -, ale také stanovuje zásadu, že lidé musí sami aktivně jednat, aby se zachránili, aby ochránili své zdraví atd. a nedoufat, že se jim zázraky stanou.
Podle vyprávění v Knize Makabejských a zpráv z jiných zdrojů vydal v roce 167 př. o. l. král seleukovské říše Antiochos IV. nařízení proti praktikování judaismu v Zemi izraelské, která byla v té době pod jeho kontrolou. Zabral chrám a umístil v něm sochu řeckého boha Dia. Židé pod vedením Makabejců zahájili povstání, které nakonec vedlo k vytvoření nezávislého židovského království v Zemi izraelské. Během tohoto povstání Makabejští znovu získali Chrám. Očistili jej, odstranili všechny pohanské oltáře a připravili jej pro službu Bohu. Zapálili chrámovou menoru a osm dní slavili zasvěcení (chanuka) Chrámu a jeho návrat do židovských rukou. Na památku zázraku vítězství menšiny nad mnohými ustanovili Makabejci svátek, který se slaví každý rok po dobu osmi dnů: svátek Chanuka.
V babylonském Talmudu, který byl sepsán mnoho let po povstání, nacházíme první zmínku o dalším zázraku, který se oslavuje během Chanuky: zázrak malého džbánu s olejem. Podle popisu v Talmudu (traktát Šabat 21b) dokázali vzbouřenci najít pouze jeden malý neznečištěný džbánek oleje na zapálení menory. Přestože oleje bylo dost jen na jeden den, stal se zázrak a toto malé množství oleje vydrželo osm dní.
Tento zázrak si připomínáme zapalováním chanukových svící po dobu osmi dnů. Po zapálení svíček je zvykem odříkat ha-Nerot halalu, abychom si uvědomili souvislost mezi zapalováním svíček a zázraky. Po celých osm dní Chanuky se do modlitby Amida i do požehnání po jídle vkládá odstavec al ha-nisim. V al ha-nisim se zmiňujeme o zázraku vítězství Makabejců, ale nikoli o zázraku džbánu s olejem. Rozdíly mezi oběma zázraky souvisejí mimo jiné se dvěma různými chápáními zázraků. Zatímco zázrak se džbánem oleje byl zjeveným, nebeským zázrakem, který odporoval přírodním zákonům a nevyžadoval žádnou lidskou účast, zázrak vítězství Makabejských byl skrytým zázrakem, který nemusel nutně porušovat žádný z přírodních zákonů. Zahrnoval působivou aktivitu lidí, včetně těch, kteří bojovali na bitevním poli; rozhodnutí považovat toto vítězství za zázrak je věcí víry.
Volitelné 
K diskusi 
Doporučené aktivity 
K dalšímu studiu - Řekněte žákům o některých úžasných událostech. (Můžete uvést příklady z Tóry, z historie nebo z osobního života.) Zeptejte se žáků, zda každá událost je, nebo není zázrak. Jak definujeme zázrak? Tuto aktivitu můžete provádět v malých skupinách po třech až čtyřech žácích, přičemž každá skupina dospěje k rozhodnutí, zda je každá událost zázrakem, či nikoli. Zástupce každé skupiny pak může závěry skupiny prezentovat celé třídě.
- Poslechněte si tuto nahrávku Ha-Nerot halalu.
- Vysvětlete vlastními slovy, co je to zázrak, čím se vyznačuje a jak můžeme určit, zda určitá událost je či není zázrak. Myslíte si, že nečekané a významné náhody jsou zázraky?
- Prameny uvedené v této kapitole obsahují dva různé příběhy, které obsahují popis zázraku, k němuž došlo v době Makabejců. O jaký zázrak se v každém příběhu jedná? Ve kterém příběhu je zázrak zřetelnější? V čem je zázrak v druhém příběhu méně jasný? Myslíte si, že oba příběhy skutečně popisují zázrak?
- Vysvětlete dva typy zázraků: zjevené zázraky a skryté zázraky. (Viz Podklady pro učitele.) Přemýšlejte o každém ze zázraků, které slavíme o Chanuce. O jaký typ zázraků se jedná?
- Co jsme podle modlitby al ha-nisim mohli očekávat, že se stane v bitvě mezi Řeky a Makabejci? Proč? Jak by se dalo popsat vítězství bez zázraku?
- V knize Makabejských, která vypráví o válečných bitvách, se píše, že Makabejští jednali na vlastní pěst, aby dosáhli vítězství. Proč si myslíte, že nečekali jen na zázrak?
- Navzdory víře v zázraky a Boží zásah učenci rozhodli, že se na zázraky nesmíme spoléhat. Co tím podle vás mysleli a proč si myslíte, že toto pravidlo přijali?
- K čemu se přikláníte vy osobně – dáváte přednost čekání na překvapení, pomoc zvenčí, nebo jednání na vlastní pěst? Proč?
- Myslíte si, že se zázraky skutečně dějí? Pokud ano, proč? Pokud ne, proč si myslíte, že lidé na zázraky věří?
- Můžeme se spoléhat na zázrak a zároveň jednat a nést odpovědnost? Pokud ano, vysvětlete jak.
- Když někdo nevěří, že zvenčí přijde nějaká pomoc, může se cítit zdrcený nebo osamělý. Na druhou stranu může mít také pocit moci, samostatnosti a schopnosti. Jaké jsou výhody a nevýhody různých způsobů zvládání: spoléhání na zázrak nebo samostatné jednání? Jakou radu byste dali někomu, kdo se raději spoléhá na zázrak? Jakou radu byste dali někomu, kdo dává přednost jednání na vlastní pěst?
- Naši učenci učili: [Pokud někdo] spatří místo, na němž se stal zázrak Izraeli, říká: „Požehnaný, jenž učinil zázraky našim otcům na tomto místě.“ (Mišna, traktát Brachot 9:1). Proč myslíte, že je nám řečeno, abychom pronesli požehnání nad zázrakem, který byl v minulosti učiněn pro někoho jiného, a nejen nad zázraky učiněnými pro nás?
- Na Chanuku je vhodné podělit se o své osobní zázraky. Rozdělte žáky do malých skupinek nebo dvojic a požádejte je, aby se podělili o historky o zázracích, které zažili oni nebo které zažil někdo z jejich blízkých. Mohlo by se jednat o přirozené „zázraky“, jako je překvapivá náhoda. Ve třídě pak diskutujte o tom, podle čeho něco definujeme jako zázrak. Musíme věřit v Boha, abychom mohli věřit v zázraky?
- Požádejte žáky, aby napsali scénář setkání dvou Makabejců, jednoho, který byl osobně svědkem zázraku s malým džbánkem oleje, a druhého, který se účastnil dobytí Chrámu od Řeků. Jak by každá z těchto postav popsala zázrak, jehož byla osobně svědkem? Případně napište dopis vojáka z bojiště, ve kterém voják popisuje zázrak své rodině.
- Chcete-li se o svátku dozvědět více, prostudujte si jednotku Příběh svátku a přečtěte si talmudický zdroj z traktátu Šabat.
- Podělte se s žáky o následující příběh o zázracích:
Vypráví se příběh o muži, který se málem utopil v moři a volal k Bohu, aby seslal zázrak a zachránil ho. Najednou se objevila loď. Kapitán uviděl tonoucího muže a hodil mu záchranný kruh. Muž si ho odmítl vzít, protože věřil, že ho přijde zachránit zázrak z nebe. O něco později dorazila skupina záchranářů, ale muž jejich pomoc odmítl a čekal na zázrak. O něco později přiletěl vrtulník a poslal k němu dolů žebřík, ale muž byl ve své tvrdohlavosti a víře pevně rozhodnutý a pomoc vrtulníku odmítl. Nakonec se muž utopil. Když se dostal do nebe, přistoupil k Bohu a rozzlobeně se ho zeptal: „Proč jsi mi neposlal zázrak?“ Bůh se usmál a řekl: „Poslal jsem ti několik zázraků: loď, záchranáře, dokonce i vrtulník. Ale musíš si také pomoci sám a pomoc přijmout.“
Zeptejte se žáků, co si myslí o chování tohoto muže. Má pravdu, když tvrdí, že se mu žádný zázrak nestal? Co se z tohoto příběhu můžeme dozvědět o lidovém chápání zázraků a o vypravěčově představě o tom, co je zázrak? - Podívejte se na provedení skladby al ha-nisim a naučte se melodii.
