Usmíření

Maimonidova slova se zabývají přikázáním odpustit tomu, kdo žádá o prominutí.

Zdroje Věk: 9-11, 12-14

Zdroj

Je zakázáno člověku být krutý a odmítnout někoho, kdo se s ním chce usmířit. Spíše by se měl snadno uklidnit, ale těžko pohnat k hněvu. Pokud jej člověk, který mu křivdil, požádá o odpuštění, měl by mu odpustit celým srdcem a ochotnou duší.

Maimonides, Mišne Tora, Hilchot tšuva (Zákony ohledně pokání), 2:10.

אָסוּר לָאָדָם לִהְיוֹת אַכְזָרִי וְלֹא יִתְפַּיֵּס  וּבְשָׁעָה שֶׁמְּבַקֵּשׁ מִמֶּנּוּ הַחוֹטֵא לִמְחֹל –  מוֹחֵל בְּלֵב שָׁלֵם.

רמב“ם, מִשְׁנֵה תורה, הלכות תשובה, פרק ב, הלכה י

Základy pro plánování

Základní otázky

  • Jak mohu v sobě probudit tento rok to nejlepší? Ve škole, doma, venku na hřišti aj?
  • Jakým způsobem mi židovský kalendářní cyklus pomáhá v růstu?
  • Jakým způsobem židovské zvyky odráží židovské hodnoty?

Doplňkové otázky

  •  Proč je tak důležité odpustit? 
  • Jak je možné odpustit někomu, kdo mi ublížil?

Základní informace pro učitele

Jedním z hlavních témat Jom kipur je chešbon nefeš, neboli sebezpytování, a od každého Žida se očekává že tento den bude zpytovat svědomí. Chešbon nefeš znamená sebekritiku, sebereflexi a shrnutí a zhodnocení našich skutků, i toho, čeho jsme dosáhli. Pokud zjistíme, že jsme se...

Přečtěte si více

Jedním z hlavních témat Jom kipur je chešbon nefeš, neboli sebezpytování, a od každého Žida se očekává že tento den bude zpytovat svědomí. Chešbon nefeš znamená sebekritiku, sebereflexi a shrnutí a zhodnocení našich skutků, i toho, čeho jsme dosáhli. Pokud zjistíme, že jsme se chovali špatně k někomu jinému, musíme dotyčného požádat o odpuštění a svých činů litovat. Tento proces zkoumání našeho nitra by nás měl vést k rozhodnutí ohledně budoucnosti a změn, které chceme udělat. Druhou stránkou procesu žádání o odpuštění je přijetí omluvy. Obdob chešbon nefeš je rovněž obdobím odpuštění, kdy člověk odpouští těm, kteří mu ublížili a snaží se napravit vzájemný vztah. 

V našem pramenném textu Maimonides zdůrazňuje, že člověk musí odpustit svému bližnímu, pokud si dotyčný přeje usmířit se. Ten, kdo upřímně žádá odpuštění, lituje toho co způsobil a nyní se snaží svou chybu napravit. To vysvětluje Maimonidovo použití slova „krutý“: odmítnutím odpuštění brání zraněný druhému člověku napravit své chyby a posunout se dál. Ten, komu není odpuštěno, se nadále cítí být vinen, a může se stát, že nebude schopen obrátit list a jít dál. 

Podle Maimonida je důležité odpustit celým srdcem, protože pokud někdo uzná, že ublížil svému bližnímu, přijímá zodpovědnost za své činy, a vyjadřuje lítost a zármutek, není už tím samým člověkem, kterým byl, ale lze předpokládat, že se v budoucnu už nebude chovat stejně

Maimonides (1138–1204) 

Rabi Moše ben Majmon (známý hebrejsky jako Rambam a jinak jako Maimonides) byl rabín, filozof a lékař a jedna z nejdůležitějších a nejvlivnějších postav v židovské kultuře. Většinu svého života strávil a pracoval v Egyptě. Jeho pojednání Mišne Tora je jedním z nejdůležitějších děl v židovské literatuře.

K diskusi
Doporučené aktivity
K dalšímu studiu
  1. Proč Maimonides používá slovo „krutý“ k popisu člověka, který odmítá odpustit někomu, kdo žádá o odpuštění? Souhlasíš s tím, jaké slovo zvolil? Vysvětli svou odpověď. 
  2. Někdy obtížné skutečně odpustit někomu v srdci, pokud ti ublížil. Proč? 
  3. Proč je tak důležité se o to pokusit, i když je to obtížné? 
  4. Domníváš se, že by lidé měli odpouštět ostatním vždy a v každém případě? Jsou některé oblasti, kdy toto neplatí? Vysvětli.
  5. Je podle tvého názoru snazší požádat o odpuštění od lidí nám blízkých (příbuzných, přátel atd.), nebo od lidí, kteří jsou nám spíše vzdálení (prodavač, ochranka u školy atd.)? 
  6. Co je pro tebe těší: požádat o odpuštění, nebo odpustit někomu jinému?
  • Pracujte ve dvojicích nebo malých skupinách: každá dvojice vypracuje příběh o někom, kdo ublížil jejich příteli a nyní ho žádá o odpuštění. Zkuste sehrát na základě tohoto příběhu malou scénku, ve které bude žádost o odpuštění i reakce dotčené osoby. V této scénce se snažte vyjádřit bolest, kterou viník svým konáním způsobil, obtíže, kterým čelí, když žádá o odpuštění, a způsob, jak o odpuštění žádá. Podobně se snažte vyjádřit i obtíže, kterým čelí ukřivděný při odpouštění svému bližnímu, jak může zjistit, jestli je žádost o odpuštění upřímná, a jak se obě strany cítí poté, co se usmířily. 

    Poznámka: je dobré zkontrolovat témata jednotlivých skupin ještě předtím, než připraví své scénky, abychom se ujistili, že se jedná o případy, které se hodí do rámce třídy.

  • Podívej se na suchu Usmíření od sochařky Josefiny de Vasconcellos, která je vystavena v katedrále z Canterbury v Anglii. Tato socha připomíná 50. výročí konce druhé světové války. Stejné sochy byly vystaveny rovněž v Německu a Japonsku. Můžete diskutovat o tom, jak tyto země rovněž dosáhly usmíření a našly způsob, jak vyjádřit odpuštění (například skrze sochařská díla). 
  • Přečtěte si úryvek Je těžké odpustit z románu Chaima Potoka Vyvolení, který obtíže, kterým čelí ten, komu se stala křivda a nyní stojí před prosbou o usmíření, jakkoli je tato žádost upřímně míněná. 
  • Prostuduji si prameny Požádat o odpuštění, který ukazuje důraz, jaký Mišna klade na požadavek odpuštění. 
  • Můžete rovněž studovat následující báseň a použít ji k rozšíření diskuse o obtížích, které s sebou nese odpuštění ostatním a důležitost usmíření:
לסלוח 
חנה ניר
לֹא קַל, לֹא קַל לִסְלֹחַ,
קָשֶׁה עַד מְאֹד לְוַתֵּר.
הַלֵּב מְסָרֵב לִשְׁכֹּחַ
הַלֵּב לְעִתִּים נוֹטֵר.
קוֹרֶה שֶׁכְּאֵב מְפַלֵּחַ.
קוֹרֶה שֶׁקָּשֶׁה לְהַשְׁלִים.
אַךְ אִם אֱלוֹהִים סוֹלֵחַ
אֲנַחְנוּ וַדַּאי יְכוֹלִים