Zdroj
A budeš se radovat o svém svátku, ty i tvůj syn a tvá dcera, tvůj otrok a tvá otrokyně, levita a cizinec, sirotek a vdova, kteří jsou v tvých branách.
…. Protože ti Hospodin, tvůj Bůh, požehná ve vší tvé úrodě a ve všem díle tvých rukou, tak budeš zcela vesel.
Deuteronomium 16:14–15
וְשָׂמַחְתָּ בְּחַגֶּךָ, אַתָּה וּבִנְךָ וּבִתֶּךָ, וְעַבְדְּךָ וַאֲמָתֶךָ, וְהַלֵּוִי וְהַגֵּר וְהַיָּתוֹם וְהָאַלְמָנָה, אֲשֶׁר בִּשְׁעָרֶיךָ.
כִּי יְבָרֶכְךָ ה‘ אֱ-לֹהֶיךָ, בְּכֹל תְּבוּאָתְךָ וּבְכֹל מַעֲשֵׂה יָדֶיךָ. וְהָיִיתָ אַךְ שָׂמֵחַ.
Radujte se a buďte šťastní na Simchat Tóra
a vzdejte úctu Tóře
neboť její bohatství jsou větší než cokoli jiného,
lepší než zlato nebo drahé perly.
Budeme se radovat a těšit z této Tóry
neboť je pro nás silou a světlem.
Pijut (modlitební píseň) pro Simchat Tora
שִׂישוּ וְשִׂמְחוּ בְּשִׂמְחַת תּוֹרָה,
וּתְנוּ כָבוֹד לַתּוֹרָה.
כִּי טוֹב סַחְרָהּ מִכָּל סְחוֹרָה,
מִפָּז וּמִפְּנִינִים יְקָרָה.
נָגִיל וְנָשִׂישׂ בְּזֹאת הַתּוֹרָה.
כִּי הִיא לָנוּ עֹז וְאוֹרָה.
Být stále šťastný je velká micva a ze všech sil se snažit překonat smutek a hořkost.
Všechny nemoci, které lidi postihují, pocházejí z narušení štěstí […].
Proto se člověk musí velmi snažit, aby byl vždy šťastný a radovat se ze všeho, z čeho může, třeba i tím, že se bude chovat hloupě a směšně.
Rabi Nachman z Braclavi, Likutej Moharan, část 2., Toraw 24
מִצְוָה גְּדוֹלָה לִהְיוֹת בְּשִׂמְחָה תָּמִיד […]
Základy pro plánování
Základní otázky
- Jakým způsobem židovské zvyky odráží židovské hodnoty?
- Jak judaismus utváří nebo definuje naše chápání štěstí?
Doplňkové otázky
- Jaký význam má v judaismu štěstí?
- Jaký význam má štěstí o svátcích?
- Jaká je souvislost mezi štěstím a Tórou?
- Je možné někomu přikázat, aby byl šťastný??
Základní informace pro učitele
O třech poutních svátcích (Pesach, Šavuot a Sukot) je micva být šťastný. V dobách Chrámu se štěstí z těchto svátků vyjadřovalo putováním do Jeruzaléma, přinášením obětí do Chrámu a následným konzumováním těchto obětí. O svátku Sukot se lidé rovněž scházeli k oslavám Simchat Bejt...
Přečtěte si více
O třech poutních svátcích (Pesach, Šavuot a Sukot) je micva být šťastný. V dobách Chrámu se štěstí z těchto svátků vyjadřovalo putováním do Jeruzaléma, přinášením obětí do Chrámu a následným konzumováním těchto obětí. O svátku Sukot se lidé rovněž scházeli k oslavám Simchat Bejt ha-Šoeva, při nichž čerpali vodu z pramene Gichon a vylévali ji jako úlitbu v Chrámu. Čerpání doprovázeli hudebníci, zpěv a žongléři s pochodněmi.
Po zničení Chrámu učenci rozhodli, že radost ze svátku bude vyjádřena pitím vína. Jsou však tací, kteří tvrdí, že pití vína je určeno pouze pro štěstí mužů a že ženy by měly slavit novým oblečením (Pesachim 109a). Dnes lze štěstí z těchto svátků vyjádřit různými způsoby, například rodinným jídlem, výletem, nošením pěkného oblečení atd. Někteří lidé si připomínají Simchat bejt ha-šoeva symbolicky, večírky a tancem během chol ha-moed (dny uprostřed svátku).
Sukot je výjimečný tím, že přikázání být o tomto svátku šťastný je v Tóře uvedeno třikrát (oproti tomu u Šavuot dvakrát a u Pesachu nikdy). Proto se Sukot nazývá Zman simchatejnu, čas naší radosti, a je tak označován i v bohoslužbě.
Midraš Pesikta de-rav Kahana vysvětluje mimořádnou radost na Sukot jako důsledek ukončení období velkých svátků a získání odpuštění na Jom kipur, spolu s ukončením zemědělské sezóny a sklizní úrody z polí, která naplní sklady. K tomu slouží následující důkazní text z Deuteronomia: „…Protože ti Hospodin, tvůj Bůh, požehná ve vší tvé úrodě a ve všem díle tvých rukou, tak budeš zcela vesel.“ Zdá se, že požehnání úrody je hlavním důvodem radosti ze svátku.
Tóra spojuje štěstí svátku s tím, jak se ve společnosti zachází s potřebnými, a uvádí, že svátek je třeba slavit nejen s vlastní nejbližší rodinou, ale také se služebníky, s těmi, kdo nemají podíl na zemi (Levité), a s těmi, kdo zažívají citové a fyzické strádání, jako jsou cizinci, sirotci a vdovy.
Podle Rašiho nejsou slova Tóry „tak budeš zcela vesel“ příkazem, ale příslibem, že o svátcích budeme vždy šťastní. Oproti tomu ibn Ezra tvrdí, že tento verš skutečně obsahuje přikázání být šťastný. Micva radovat se vyvolává otázku, jak může být člověk povinen cítit se šťastný a zda je možné být šťastný za všech životních okolností. Jedním ze způsobů, jak na tento problém reagovat, je vděčnost: schopnost radovat se z toho, co máme.
Hned po svátku Sukot slavíme Simchat Tora, kterým končí cyklus čtení pěti knih Tóry a začíná cyklus nový. Na Simchat Tora slavíme a radujeme se s Tórou. Tato radost se projevuje tancem, obcházením bimy v synagoze se svitky Tóry a zpěvem.
- Požádejte žáky, aby sestavili seznam věcí, které jim dělají radost. Rozdělte je do skupin, ať diskutují o této otázce: Co mě dělá šťastným? Jako třída diskutujte o různých odpovědích. Existují věci, které některým studentům dělají radost, ale jiným jsou nepříjemné? Proč je pro nás štěstí vůbec důležité? Jaký význam má štěstí v našem životě?
- Při učení o Sukot si zahrajte hru „Kuba řekl.“ Po řadě pravidelných příkazů řekněte: „Kuba říká: Buď šťastný.“ Jako třída diskutujte o tom, jak studenti reagovali. Usmívali se? Používali jinou řeč těla, aby dali najevo štěstí? Cítili se skutečně šťastní? Diskutujte o přikázání „být šťastný“ o svátku Sukot. Můžeme být šťastní nebo obecně něco cítit na povel?
Sukot
- Svátek Sukot se také nazývá Chag ha-Asif (svátek sklizně) a Zman simchatejnu (čas naší radosti). Jaká je souvislost mezi těmito dvěma názvy? Ve kterých verších můžeme tuto souvislost najít?
- Kdo se podle Tóry účastní oslav svátku? Proč myslíte, že Tóra zachází do takových podrobností a jmenuje všechny různé lidi, místo aby mluvila obecnějším jazykem?
- Které části svátku Sukot vám dělají radost?
Simchat Tora
- Z čeho se na Simchat Tora radujeme? Co nás činí šťastnými?
- „Víc než zlato a drahocenné perly“: Proč je Tóra považována za cennější než všechny ostatní věci, včetně zlata a perel?
- Měli jste někdy radost, když jste se naučili něco nového? Povězte o této zkušenosti.
Štěstí
- Tóra říká: „A budeš se radovat o svém svátku, … tak budeš zcela vesel.“ Je podle vás možné být jen šťastný? Vysvětlete to. Co nám může pocit štěstí znesnadnit? Co nám může pomoci, abychom se cítili šťastní?
- Co si myslíte o přikázání být šťastný? Co může být na této micvě problematické? Jak ve světle možných problémů spojených s tímto přikázáním rozumíte tomuto verši? Co můžeme dělat, když je pro nás těžké cítit se o svátcích šťastní, ale přesto chceme micvu splnit?
- Vyprávějte o situacích, kdy jste se cítili povinni být šťastní nebo se šťastně chovat. Jaké k tomu byly důvody? Byla to otázka společenského tlaku nebo očekávání rodičů či přátel? Jak se chováme v situacích, kdy se od nás očekává, že budeme cítit něco, co neodpovídá tomu, jak se skutečně cítíme?
- Je štěstí ústřední otázkou našeho života, nebo méně důležitou? Je štěstí cílem nebo hodnotou samo o sobě, nebo něčím, co se prostě stane a nemá vlastní význam?
- V židovské tradici můžeme najít štěstí prezentované jako důležitou hodnotu. Kde se v židovském životě setkáváte se štěstím (v průběhu roku, při obřadech, v rodinných tradicích atd.)? Jak na vás působí?
Pro starší žáky: po prostudování textu od r. Nachmana
- Je správné být vždycky šťastný, nebo bychom měli dát prostor i jiným, nepříjemnějším pocitům?
- Jaké „nemoci“ nebo potíže podle vás pramení z nedostatku štěstí?
- Co si myslíte o metodě r. Nachmana, jak se pobavit? Máte nějaké jiné metody?
- Ať žáci vyrobí papírové řetězy, kterými ozdobí suku, nebo řetězy z vlajek (můžete nastříhat papír nebo kousky látky do trojúhelníků). Každý žák ať si vyrobí malý řetěz. Na každý článek řetězu nebo vlaječky ať napíší něco, co jim dělá radost, nebo slova, která si spojují se štěstím. Všechny malé řetězy spojte do jednoho dlouhého řetězu a použijte ho na výzdobu školní suky.
- Vyzvěte žáky, aby na počest svátku Sukot uspořádali akci, která udělá radost dalším lidem (v obci, v zařízení pro lidi se zvláštními potřebami, v mateřské škole apod.).
- Poslechněte si píseň „Sisu ve-simchu be-Simchat Tora“ a naučte se slova této písně. Při přehrávání písně tančete po třídě s chumašim.
- Podívejte se na video (do 1:10) s písněmi pro Sukot a Simchat Tora. Diskutujte o vztahu mezi hudbou a štěstím obecně a zejména s ohledem na chasidskou hudbu. Můžete také nechat žáky, aby přiřadili šťastnou melodii, kterou znají, ke slovům „Ve-samachta be-chagecha ve-hajita af sameach.“ Mohou tato slova zazpívat na svou melodii a přidat i tanec.
- O významu Tóry se dozvíte z materiálu „Tóra je lepší než jakékoli zboží“. Nakreslete souvislost mezi příběhem uvedeným v tomto zdroji a slovy z písně „Sisu ve-simchu“: „neboť její bohatství jsou větší než cokoli jiného.“