Zdroj
Smyslem šabatu je oslavovat čas, nikoli prostor. Šest dní v týdnu žijeme pod tyranií věcí prostoru, o šabatu se snažíme naladit na svatost v čase. Je to den, kdy jsme vyzváni, abychom se podíleli na tom, co je věčné v čase, abychom se obrátili od výsledků stvoření k tajemství stvoření.
[…] Sedmý den je palác v čase, který si stavíme. Je tvořen duší, radostí a zdrženlivostí.
(Abraham Joshua Heschel, Šabat)
Základy pro plánování
Základní otázky
- Co dělá čas svatým?
- Jak mohou mé činy učinit čas posvátným?
- Jak to, že jsem Žid, ovlivňuje to, co dělám ve svém každodenním/týdenním životě?
- Jak židovské rituály a praktiky obohacují způsob, jakým vnímám svůj život a svět?
Doplňkové otázky
- Jak je v judaismu vyjádřena posvátnost času?
- V čem se posvátnost času liší od posvátnosti prostoru/místa?
- Jaký přínos má šabat pro duchovní spojení člověka?
Základní informace pro učitele
S ideou svatých míst souzní mnohá náboženství. Také judaismus má svá svatá místa, zejména ta spojená s Chrámem a Jeruzalémem. Velkou inovací Tóry a židovské tradice je však požadavek, aby lidé posvěcovali nejen místo, ale i čas. V judaismu je posvátnost času skutečně důležitější...
Přečtěte si více
S ideou svatých míst souzní mnohá náboženství. Také judaismus má svá svatá místa, zejména ta spojená s Chrámem a Jeruzalémem. Velkou inovací Tóry a židovské tradice je však požadavek, aby lidé posvěcovali nejen místo, ale i čas.
V judaismu je posvátnost času skutečně důležitější než jakákoli materiální posvátnost. Šabat je jedním z nejdůležitějších projevů posvátnosti času v židovské tradici.
Filozof Abraham Joshua Heschel se rozhodl vysvětlit posvátnost šabatu přirovnáním k paláci. Toto přirovnání zahrnuje několik klíčových rysů tohoto dne, jak se vynořily v židovské tradici. Například palác je vznešená a honosná budova, kde žijí nejvýznamnější lidé. Palác je oddělen od okolních domů a liší se od nich. Totéž platí o šabatu, který byl v Talmudu přirovnáván k nevěstě a královně. Podle tradice jsme povinni si na počest šabatu užívat a dělat se honosnějšími (viz Oneg šabat).
Stejně jako lidé z dálky vidí palác a touží se do něj dostat, tak se v průběhu týdne těšíme na šabat, očekáváme jeho příchod a plánujeme si ho. Když lidé vstupují do paláce, aby se setkali s králem nebo královnou, musí se na návštěvu připravit. Totéž platí i pro šabat a židovská tradice navrhuje různé způsoby, jak bychom měli do šabatového paláce vstoupit. Každý týden se tak setkáváme s královnou šabatu, ale zároveň se při vstupu do paláce šabatu sami stáváme tak trochu králi a královnami.
Heschel psal poeticky. Zde je několik naznačených vysvětlení myšlenek, které vyjádřil:
„Tyranie věcí prostoru“ – kontrola, kterou nad námi mají některé naše závazky: domov, práce, úkoly.
„obrátit se od výsledků stvoření k tajemství stvoření“ – žít v souladu se stvořením, ne ho ovládat; být, a ne mít nebo dělat.
„Je z duše, z radosti“ – mezi „stěny“ šabatového paláce, které jej činí radostným, mohou patřit úkony modlitby, studium, příjemné jídlo a interakce s blízkými.
Abraham Joshua Heschel (1907 Varšava – 1972 New York) byl židovský filozof a myslitel. Pocházel z vážené chasidské rodiny. Působil jako profesor židovské etiky a kabaly na rabínském semináři konzervativního hnutí (JTS). Vedle své intelektuální činnosti se Heschel stal známým také díky své veřejné podpoře boje za lidská a občanská práva, například boje za rovnoprávnost Afroameričanů v USA, a také díky dialogu a sbližování mezi Židy a křesťany. V centru jeho myšlení jsou otázky týkající se vztahu mezi člověkem a Bohem a také posvátnosti času v judaismu.
Volitelné 
K diskusi 
Doporučené aktivity 
K dalšímu studiu - Vysvětlete studentům, že z vnějšího pohledu se přerušení práce může jevit jako lenost nebo ztráta času (například ve starém Římě, kde neexistoval v týdnu den odpočinku, byli Židé považováni za líné, protože nepracovali o šabatu). Zeptejte se: V čem může mít přerušení práce nebo jakéhokoli jiného úkolu samo o sobě pozitivní dopad? Uveďte několik příkladů z vlastního života.
Jak byste reagovali na tvrzení, že když si někdo bere volno, znamená to, že je líný?
- Požádejte studenty, aby se zamysleli nad těmito třemi větami:
„Chvíli o tom přemýšlejte“
„Chtěli byste si vyhradit chvilku času na to, abyste o tom mohli diskutovat?“
„Můžete mi věnovat chvilku svého času?“
Jakou funkci má v těchto větách čas? Jak vám „čas“ pomáhá? Uveďte příklad z vašeho každodenního života.
- Proč si podle vás Heschel vybral k popisu šabatu jako metaforu „palác“? Proč si nevybral například pláž nebo pole? Zkuste navrhnout nějaké podobnosti mezi šabatem a palácem.
- Ztotožňujete se nějakým způsobem s touto metaforou? Uveďte příklad způsobu, jak pro vás šabat funguje jako „palác v čase“.
- Heschel říká, že během týdne „žijeme pod tyranií věcí v prostoru“. Jak vás může šabat osvobodit od některých věcí nebo závazků, které ovládají váš život během týdne? Uveďte několik příkladů.
- Podle Heschela je palác šabatu postaven jak z věcí, které děláme, tak z věcí, kterým se vyhýbáme. Proč tomu tak je?
- Zamyslete se nad tím, jak si šabat připomínáte nyní. Co byste mohli udělat, abyste přispěli k pocitu „paláce v čase“ – zvláštního času odděleného od zbytku týdne?
„Je z duše“
Jak můžeme postavit palác, jehož zdi jsou z duše? Požádejte studenty, aby navrhli způsoby, jak postavit palác pro šabat. Jaké materiály a předměty použijí? Protože se jedná o palác v čase, nikoli v prostoru, nemáme na mysli skutečné fyzické materiály. Možná by palác mohl být vytvořen z myšlenek nebo hodnot spojených se šabatem, hlasů/zvuků šabatu, emocí a symbolů. Pokud chtějí, mohou si žáci svůj palác šabatu nakreslit.
- Židovská poezie – náboženská i světská – představuje od středověku mnoho představ o šabatu. Jedním ze známých příkladů je pijut (náboženská báseň) Lecha Dodi, kterou napsal rabín Šlomo Alkabec v 16. století a která přirovnává šabat k nevěstě.
- Jiný obraz, který Heschel ve své knize nabízí, přirovnává šabat k ostrovu na rozbouřeném moři. Tato metafora zdůrazňuje emocionální a psychologický odpočinek, který nám šabat nabízí.
