Zdroj
Požehnání za uzdravení
Uzdrav nás, Hospodine, a budeme uzdraveni, spas nás a budeme spaseni, neboť Ty jsi naše chlouba. a sešli úplné uzdravení na všechny naše rány. Neboť Ty jsi Bůh, Král, věrný a milosrdný lékař. Požehnaný jsi Ty, Hospodine, uzdravující nemocné Svého lidu Izraele.
Požehnání za Jeruzalém
A do Jeruzaléma, Tvého města, se v milosrdenství navrať a přebývej v něm, jak jsi řekl. A zbuduj ho co nejdříve za našich dnů jako věčnou stavbu a rychle v něm upevni Davidův trůn. Požehnaný jsi Ty, Hospodine, jenž zbuduje Jeruzalém.
Požehnání za vyslyšení modlitby
Slyš náš hlas, Hospodine, Bože náš, ustrň se a smiluj se nad námi a přijmi v milosrdenství a zalíbení naši modlitbu, neboť Ty, Všemohoucí, slyšíš modlitby
a prosby. Nenech nás od Sebe odejít s prázdnou, náš Králi. Neboť Ty slyšíš modlitbu Svého lidu Izraele s milosrdenstvím. Požehnaný jsi Ty, Hospodine, slyšící modlitbu.
Základy pro plánování
Základní otázky
- Jakým způsobem židovské zvyky odráží židovské hodnoty?
- Jak mě myšlenka, že Židé na celém světě slaví stejné svátky a modlí se stejné modlitby, spojuje s židovskou komunitou?
- Jak je modlitba prostředkem, který nám pomáhá získat přístup ke spojení s Bohem?
Doplňkové otázky
- Jak nás tato modlitba spojuje s ostatními židovskými komunitami?
- Do jaké míry může modlitba ovlivnit skutečnost?
- Jak může tato modlitba sloužit jako nástroj k vyjádření různých pocitů?
- Může být tato modlitba smysluplná i pro někoho, kdo v Boha nevěří?
- Co symbolizuje Jeruzalém pro židovský národ v průběhu generací?
- Proč je důležité modlit se za druhé?
- Jak se dá moje osobní modlitba spojit s tradičními modlitbami?
Základní informace pro učitele
Z modlitby Amida jsme přinesli tři požehnání: Požehnání za uzdravení je osmým požehnáním v modlitbě Amida a je to osobní požehnání. Učenci založili toto požehnání na následujícím verši z Jeremiáše (17,14): רְפָאֵנִי ה‘ וְאֵרָפֵא הוֹשִׁיעֵנִי וְאִוָּשֵׁעָה כִּי תְהִלָּתִי אָתָּה. Uzdrav mě, Pane, a budu...
Přečtěte si více
Z modlitby Amida jsme přinesli tři požehnání:
Požehnání za uzdravení je osmým požehnáním v modlitbě Amida a je to osobní požehnání. Učenci založili toto požehnání na následujícím verši z Jeremiáše (17,14):
רְפָאֵנִי ה‘ וְאֵרָפֵא הוֹשִׁיעֵנִי וְאִוָּשֵׁעָה כִּי תְהִלָּתִי אָתָּה.
Uzdrav mě, Pane, a budu uzdraven; zachraň mě a budu zachráněn, neboť ty jsi má sláva.
Aby se přizpůsobili stylu zbytku Amidy, změnili text na množné číslo. Když říkáme toto požehnání, můžeme se modlit za konkrétního nemocného přidáním verše:
יְהִי רָצוֹן מִלְּפָנֶיךָ ה‘ אֱ-לֹהַי וֵא-לֹהֵי אֲבוֹתַי, שֶׁתִּשְׁלַח מְהֵרָה רְפוּאָה שְׁלֵמָה מִן הַשָּׁמַיִם, רְפוּאַת הַנֶּפֶשׁ וּרְפוּאַת הַגּוּף לְחוֹלה (פְּלוֹנִי/ת בֶּן/בַּת פְּלוֹנִית) בְּתוֹךְ שְׁאָר חוֹלֵי יִשְׂרָאֵל.
Buď vůle Tvá, Hospodine, Bože můj a Bože mých otců, že sešleš brzy dokonalé uzdravení z nebes, uzdravení ducha a uzdravení těla nemocné/mu (jméno nemocné/ho) i všem ostatním nemocným Izraele.
Požehnání za Jeruzalém je 14. požehnáním v modlitbě Amida. Je to národní prosba týkající se Jeruzaléma, v níž prosíme Boha, aby jej pozvedl ze zkázy a připravil jej na vládu Davidovy dynastie (mesiášské éry). Požehnání pro Jeruzalém představuje toto město jako symbol touhy mnoha generací. S tímto požehnáním se můžeme spojit i dnes, kdy byl Jeruzalém obnoven, jako se symbolem dalších tužeb po lepším světě a optimismu ohledně budoucnosti.
Požehnání za vyslyšení modlitby je šestnáctým požehnáním v modlitbě Amida a je to osobní požehnání. Prosíme v něm Boha, aby vyslyšel a přijal naše modlitby. K tomuto požehnání mnoho lidí přidává osobní modlitbu, v níž se zmiňují o osobních nebo veřejných záležitostech, které nejsou výslovně uvedeny v modlitební knize. Formulace „jenž slyší modlitbu každých úst“ naznačuje, že v této modlitbě prosíme, aby Bůh vyslyšel a přijal modlitby předkládané každým, bez ohledu na to, o koho se jedná, a to i tehdy, když si některé z těchto modliteb mohou navzájem odporovat.
Rozdělte studenty do skupin. Každou skupinu nechte prostudovat jedno ze tří požehnání. Poté studenty požádejte, aby požehnání, které studovali, kreativním způsobem představili zbytku třídy.
Požehnání za uzdravení
- Stejně jako všechna ostatní požehnání v Amidě je i požehnání za uzdravení formulováno v množném čísle, ale každý má své vlastní zdravotní problémy – proč pro toto požehnání nepoužíváme jednotné číslo?
- V tomto požehnání se můžeme modlit za uzdravení konkrétního nemocného. K tomu existuje ustálená formulace, která obsahuje jméno dané osoby, v níž prosíme, aby byla uzdravena spolu se „všemi ostatními nemocnými Izraele“. Pokud se již modlíme za všechny nemocné, proč bychom měli zmiňovat jednotlivce (který je již do této skupiny zahrnut)? Proč podle vás spojujeme prosbu týkající se jedné konkrétní osoby se všemi ostatními nemocnými?
Kdybyste se modlili za někoho, kdo je nemocný, aniž by to souviselo s tímto požehnáním, jak byste se za takového člověka raději modlili: samostatně, nebo jako za součást větší skupiny lidí, kteří potřebují uzdravení? Proč?
Vyslyšení modlitby
- Je zvykem, že lidé po tomto požehnání přidávají osobní modlitbu. Proč bylo důležité vyčlenit pro tento účel v modlitbě zvláštní místo? Co se z toho můžeme naučit?
- Proč podle vás potřebujeme modlitbu, ve které prosíme, aby naše modlitby byly vyslyšeny? Pokud modlitba není splněna, znamená to podle vás, že nebyla vyslyšena? Vysvětlete to. Jakou hodnotu může mít modlitba kromě toho, že je přímo vyslyšena?
- Diskutujte o následujícím dilematu: Jeden člověk se modlí, aby autobus jel rychle, protože má zpoždění na schůzku. Druhá osoba se modlí za to, aby se autobus zpozdil, aby ho stihla. Má některá z modliteb přednost před tou druhou? Je možné, aby se splnily všechny modlitby na světě, i když si vzájemně odporují? Pokud ano, jak? Co se z toho můžeme naučit, pokud jde o naše očekávání, že naše modlitby a prosby budou vyslyšeny?
Požehnání za Jeruzalém
- Při recitaci modlitby Amida se všichni – bez ohledu na to, kde se na světě nacházejí – dívají směrem k Jeruzalému. Jakou myšlenku tento zvyk vyjadřuje? Jak může toto vědomí ovlivnit ty, kdo se modlí?
- Toto požehnání vyjadřuje touhu všech generací vrátit se do Jeruzaléma. Je tato touha přítomna ve vašem vlastním životě?
- Jaký význam má toto požehnání dnes, kdy byl Jeruzalém obnoven a slouží jako hlavní město státu Izrael?
Obecné
- Co pro vás tyto modlitby znamenají? Jaké hodnoty vyjadřují?
- Souvisejí tyto modlitby s vaším životem? Pokud ano, jak? Co by vám mohlo pomoci spojit se s těmito požehnáními?
- Jakou hodnotu by tato požehnání mohla mít pro někoho, kdo v Boha nevěří?
- Modlitba za Jeruzalém vyjadřuje myšlenku, že Jeruzalém může spojit Židy z celého světa mezi sebou. Tuto myšlenku vyjadřuje praxe, kdy se při odříkávání modlitby Amida obracíme čelem k Jeruzalému. Můžete sestavit seznam židovských komunit po celém světě a zeptat se studentů, kterým směrem se lidé v jednotlivých komunitách při modlitbě obracejí. (Můžete jim pomoci mapou nebo globusem.)
- Vzhledem ke zvyku dívat se při odříkávání modlitby Amida směrem k Jeruzalému můžeme uvnitř mnoha synagog, a dokonce i v soukromých domech, najít nápis mizrach [východ], který označuje směr, kterým se modlili mnozí Židé žijící ve východní Evropě, kde se tento zvyk poprvé vyvinul. Můžete si společně vyrobit ceduli mizrach a vyzdobit ji tak, aby vyjadřovala myšlenky tohoto zvyku: spojení mezi Židy v celé diaspoře, význam Jeruzaléma jako srdce národa atd. Můžete dokonce vyrobit cedule mizrach pro každou třídu ve vaší škole.
Pro inspiraci můžete představit klasické styly cedulí mizrach, které se vyvěšovaly v evropských synagogách, jako je vystřihovánka nebo tato ilustrace. Můžete diskutovat o motivech, které se v jednotlivých příkladech objevují, a o jejich ztvárnění (například město Jeruzalém, Chrám a jeho nádoby, judští lvi, kohanim (kněží) atd.) - Sestavte seznam nemocných lidí, které žáci znají, a ozdobte jej přáním k jejich uzdravení. Pro modlitbu za nemocné můžete určit koutek v místnosti, místo, kde může člověk stát sám a soustředit se na modlitbu, když se mu chce.
- V tomto zdroji se věnujeme modlitbě Amida zevrubněji: Modlitba Amida – první část.
- Můžete si prostudovat talmudský zdroj o zvyku dívat se při odříkávání modlitby Amida směrem k Jeruzalému:Ten, kdo se nachází mimo zemi Izrael, by měl své srdce nasměrovat k zemi Izrael […]. Ten, kdo je v zemi Izrael, by měl své srdce nasměrovat k Jeruzalému […]. Kdo je v Jeruzalémě, měl by své srdce nasměrovat k Chrámu […].
Všechen [izraelský] lid směřuje svá srdce k jednomu místu.Babylonský talmud, traktát Brachot 30a.