Čtyři „Memim“: Purimové zvyky a tradice

Tento materiál se zabývá čtyřmi hlavními zvyky na svátek Purim – mište („hostina“), mikra megila (čtení Megilat Ester), matanot le-evjonim (dary chudým) a mišloach manot (dary přátelům) – a hodnotami vzájemné odpovědnosti, které se v nich odrážejí.

Zdroje Věk: 9-11, 12-14

Zdroj

Sám Mordechaj sepsal všechna ona slova a rozeslal dopisy všem Židům ve státech krále Achašveroše, blízkým i vzdáleným, aby jejich prostřednictvím ustanovil konání čtrnáctého dne měsíce adaru a patnáctého dne téhož v každém příštím roce jako dnů, v nichž Židé nabyli pokoje od svých nepřátel, a měsíce, který se jim z nářku obrátil ve veselí a ze zármutku ve svátek, dnů konání hostin a veselic a posílání porcí jídla jeden druhému a dárků pro chudé. […] Aby ony dny byly připomínány a konány v každém dalším pokolení, v každé z rodin a v každém ze států a v každém z měst, a tak purimové dny mezi Židy nepominou a jejich památka v jejich potomstvu neskončí.

Megilat Ester, kapitola 9, verše 20–28

וַיִּכְתֹּב מָרְדֳּכַי אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה, וַיִּשְׁלַח סְפָרִים אֶל כָּל הַיְּהוּדִים […]. לְקַיֵּם עֲלֵיהֶם לִהְיוֹת עֹשִׂים אֵת יוֹם אַרְבָּעָה עָשָׂר לְחֹדֶשׁ אֲדָר וְאֵת יוֹם חֲמִשָּׁה עָשָׂר בּוֹ בְּכָל שָׁנָה וְשָׁנָה. כַּיָּמִים אֲשֶׁר נָחוּ בָהֶם הַיְּהוּדִים מֵאֹיְבֵיהֶם וְהַחֹדֶשׁ אֲשֶׁר נֶהְפַּךְ לָהֶם מִיָּגוֹן לְשִׂמְחָה וּמֵאֵבֶל לְיוֹם טוֹב לַעֲשׂוֹת אוֹתָם יְמֵי מִשְׁתֶּה וְשִׂמְחָה וּמִשְׁלֹחַ מָנוֹת אִישׁ לְרֵעֵהוּ וּמַתָּנוֹת לָאֶבְיֹנִים. […]

וְהַיָּמִים הָאֵלֶּה נִזְכָּרִים וְנַעֲשִׂים בְּכָל דּוֹר וָדוֹר מִשְׁפָּחָה וּמִשְׁפָּחָה מְדִינָה וּמְדִינָה וְעִיר וָעִיר, וִימֵי הַפּוּרִים הָאֵלֶּה לֹא יַעַבְרוּ מִתּוֹךְ הַיְּהוּדִים וְזִכְרָם לֹא יָסוּף מִזַּרְעָם.

Základy pro plánování

Základní otázky

  • Jak moc jsem důležitou součástí své komunity?
  • Jakým způsobem mi židovský kalendářní cyklus pomáhá v růstu? 
  • Proč jsou svátky, rituály, zvyky důležité pro mě, mou rodinu a mou komunitu?
  • Jakým způsobem židovské zvyky odráží židovské hodnoty?
  • Proč/jak mohou být židovské praktiky pro mě smysluplné, i když se nedefinuji jako „věřící“?
  • Jaké židovské hodnoty (např. svoboda, odpovědnost, spravedlnost, společenství, respekt k rozmanitosti atd.) by měly být ctěny v ideální společnosti?

Doplňkové otázky

  • Jaký smysl a společenský význam mají purimové zvyky?
  • Jak se o svátku Purim vyjadřují různé hodnoty?

Základní informace pro učitele

Svátek Purim je svátek, který ustanovili Chazal (naši mudrci) a není biblický. Svátek připomíná události, které se podle tradice odehrály ve dnech vyhnanství po zničení Prvního chrámu v perské říši. Podle Megilat Ester (svitku Ester), v níž jsou tyto události popsány, byl nad židovským...

Přečtěte si více

Svátek Purim je svátek, který ustanovili Chazal (naši mudrci) a není biblický. Svátek připomíná události, které se podle tradice odehrály ve dnech vyhnanství po zničení Prvního chrámu v perské říši. Podle Megilat Ester (svitku Ester), v níž jsou tyto události popsány, byl nad židovským národem vyhlášen rozsudek zkázy, před kterým byl zachráněn, a tato záchrana se slaví na svátek Purim. V megile můžeme najít líčení vzájemné odpovědnosti Židů; například to, že všichni Židé žijící ve městě Šušan se účastnili půstu, který na sebe vzala Ester, než se obrátila na krále Achašveróše kvůli osudu svého lidu. Tato hodnota vzájemné zodpovědnosti pomohla Židům jak vypořádat se se zhoubným dekretem, tak jej skutečně porazit, a je také jednou z hodnot připomínaných na svátek Purim prostřednictvím zvyků tohoto svátku.

 

Čtyři hlavní zvyky na svátek Purim se běžně nazývají „čtyři ‚memim‘“, protože jejich názvy začínají hebrejským písmenem „mem“. Tyto zvyky jsou: mište („hostina“), mikra megila (čtení Knihy Ester), matanot le-vjonim (dary chudým) a mišloach manot (vzájemné posílání dárků). Výše citovaná pasáž ze závěru Megilat Ester popisuje, že když Ester a Mordechaj sepsali události, které vedly k ustanovení svátku Purim, stanovili také zvyky spojené s tímto svátkem. Maimonides (Hilchot Megila, kapitola 2) upřesnil zákony svátku takto:

 

  1. Matanot le-evjonim (dary chudým) – darování peněžní částky nebo potravin potřebným v den svátku Purim. Musíme obdarovat alespoň dva lidi, ideálně co nejvíce.
  2. Mište („hostina“) – slavnostní jídlo, které se koná v den Purim a při němž je zvykem pít alkohol. 
  3. Mišloach manot (posílání darů přátelům) – jde o darování dvou různých druhů potravin alespoň jednomu příteli za účelem slavnostního jídla. 
  4. Mikra Megila (čtení Knihy Ester) – na Purim je zvykem večer a ráno číst Megilat Ester. Na rozdíl od ostatních tří přikázání není čtení megily v textu megily výslovně zmíněno, ale naši moudří určili, že je naznačeno ve slovech „a tyto dny se připomínají“.

 

Maimonides také zdůraznil aspekt vzájemné odpovědnosti při svátku, který se odráží v jeho zvycích. Napsal: „Je lepší, když lidé darují mnoho darů chudým, než aby pořádali velké hostiny nebo si navzájem posílali mnoho dárků – protože není větší a vznešenější radosti než přinášet štěstí do srdcí chudých lidí, vdov, sirotků a konvertitů. Kdo přináší radost do srdcí nešťastných, přináší zbožnost.“

Tato hodnota vzájemné zodpovědnosti je vlastně patrná ve všech svátečních zvycích. Při čtení megily sedí všichni pohromadě a čtou příběh, který zdůrazňuje důležitost spojení s lidmi a péče o ně a který vedl k jejich záchraně. Při posílání darů přátelům věnujeme jídlo určené ke sváteční hostině. A dávat dárky chudým samozřejmě znamená dávat potřebným, aby i oni mohli zažít radost. To nás učí, že i slavnostní jídlo by mělo probíhat tak, aby se z něj mohli těšit všichni, a neměla by nastat situace, kdy se ho někdo nebude moci zúčastnit. 

Volitelné
K diskusi
Doporučené aktivity
K dalšímu studiu
Jak na to?

Ukažte žákům prezentaci s obrázky, které zobrazují purimové zvyky, a zeptejte se jich, co mají tyto čtyři obrázky společného. Odpověď zní, že všechny připomínají svátek Purim, všechny jsou zmíněny nebo naznačeny v Megilat Ester a všechny začínají stejným písmenem – hebrejským písmenem „mem“, v české transliteraci „M“.  

Nyní se budeme zabývat těmito tradicemi a jejich významem. 

  1. Proč si myslíte, že Mordechaj a Ester ustanovili zvyky k oslavě svátku Purim? Proč si vybrali právě tyto zvyky?
  2. Jak souvisí purimové zvyky s příběhem o svátku Purim?
  3. Jak souvisí hodnota vzájemné odpovědnosti se svátečním příběhem? Jak je hodnota vzájemné odpovědnosti vyjádřena ve svátečních zvycích?
  4. Jaké další hodnoty se z purimových zvyků dozvídáme? Která z těchto hodnot je pro vás obzvláště důležitá?
  5. Maimonides zdůraznil, že obdarovávání chudých je důležitější než ostatní sváteční zvyky, protože není větší radosti než přinášet radost potřebným. Jaká je souvislost mezi štěstím a obdarováním potřebných? Zažili jste někdy radost po vykonání cedaky?
  6. Na rozdíl od většiny ostatních svátků, kdy lze přikázání svátku obvykle dodržovat, i když člověk žije na pustém ostrově a slaví svátek sám, se purimové zvyky zaměřují na vztahy mezi lidmi ve společenství. Co se z toho můžeme dozvědět o hodnotách tohoto svátku? Co se z těchto zvyků můžeme dozvědět o našem postoji k životu ve společenství a o našich vztazích s ostatními? Jak můžeme hodnoty společenství, jak se je dozvídáme z purimových zvyků, uplatnit i v našem každodenním životě?
  • Poučte žáky o pravidle, že do mišloach manot patří nejméně dva různé pokrmy. Navrhněte studentům, aby si navzájem vyrobili mišloach manot, ve kterém každý pokrm symbolizuje jinou sváteční hodnotu. Například jeden pokrm může být něco, co má příjemci přinést radost a symbolizovat hodnotu radosti o svátku, zatímco druhý pokrm může být něčím, co má příjemci pomoci a symbolizovat hodnotu vzájemné odpovědnosti. Můžete jim navrhnout, aby symbolický mišloach manot vyrobili z „pokrmů“, které nejsou potraviny, jako jsou dárkové certifikáty nebo (například dárkový certifikát na vtip, ve kterém dárce slíbí, že při uplatnění dárkového certifikátu řekne svému příteli vtip, což může symbolizovat hodnotu radosti, zatímco dárkový certifikát na pomoc s domácími úkoly může symbolizovat hodnotu vzájemné odpovědnosti). 
  • Zamyslete se nad neziskovou nebo charitativní organizací, s jejímiž cíli se ztotožňujete. Požádejte žáky, aby v rámci přípravy na svátek Purim uspořádali kampaň, v níž budou pro tuto organizaci vybírat dary v rámci micvy matanot le-evjonim. Žáci mohou například sbírat recyklovatelné láhve a peníze ze zálohy věnovat, péct a prodávat sušenky, aby získali peníze pro organizaci; atd.  
  • Rozšiřte si informace pomocí zdroje Megillat Ester – příběh svátku (pro věkovou skupinu 6–11 let). 
  • Přehrajte žákům nahrávku čtení Megilat Ester, včetně marocké verze v podání Hily Cohen-Chesly. Můžete si ji několikrát poslechnout a naučit se podle melodie zpívat vybrané verše.
  • Požádejte žáky, aby vymysleli nějakou činnost nebo hru, kterou by mohli všichni společně dělat a která by pomohla zvýšit vzájemnou zodpovědnost ve třídě (například nechte žáky vyrobit nástěnku, kde by mohli požádat o pomoc nebo pomoc nabídnout; na začátku každé hodiny nechte žáky vyprávět o nějaké pomoci, kterou dostali od jiného žáka ve třídě apod.