Čtyři druhy

Příkaz uchopit čtyři druhy společně během svátku Sukot nás učí o touze židovského národa po jednotě a zároveň o rozdílech mezi jednotlivci.

Zdroje Věk: 9-11, 12-14

Zdroj

Patnáctého dne tohoto sedmého měsíce je Svátek stánků, sedm dní pro vašeho Boha. […]

Prvního dne si vezměte plody citrusového stromu [etrog], větvičky datlové palmy [lulav], větvičky listnatých stromů [hadas] a potoční vrby [arava]. A budete se radovat před Bohem po sedm dní.

(Lv 23:34, 50)

V midraši, který pojednává o čtyřech druzích, naši učenci říkají následující:

Plody citrusového stromu jsou lid Izraele. 

Plody citrusového stromu mají chuť i vůni. Takový je i Izrael – jsou v něm lidé se znalostí Tóry i dobrými skutky.

Datlové palmy jsou lid Izraele. 

Datlová palma má chuť, ale nemá vůni. Stejně tak Izrael – jsou v něm lidé se znalostí Tóry, ale bez dobrých skutků.

Větve myrty jsou lid Izraele. 

Stejně jako myrta má vůni, ale žádnou chuť, tak i v Izraeli jsou lidé s dobrými skutky, ale bez znalosti Tóry.

Vrbové ratolesti jsou lid Izraele. 

Stejně jako vrba nemá vůni ani chuť, tak i v Izraeli jsou v něm lidé bez znalosti Tóry a dobrých skutků.

[…]

Bůh řekl: Držte je pohromadě jako jeden svazek.

(Midraš Va-jikra raba, paraša 30, siman 12)

Základy pro plánování

Základní otázky

  • Jakým způsobem židovské zvyky odráží židovské hodnoty?
  • Jak moc jsem důležitou součástí své komunity?
  • Jak mě myšlenka, že Židé na celém světě slaví stejné svátky a modlí se stejné modlitby, spojuje s židovskou komunitou?

Doplňkové otázky

  • V čem spočívá důležitost toho, že v jednom národě existuje více ideologií a různých typů lidí? 
  • Jaká je hodnota jednoty v národě?
  • Jak můžeme současně obsáhnout mnohost názorů i jednotu? 
  • Jak se pojem propojení různých částí národa projevuje o svátku Sukot?

Základní informace pro učitele

Tóra nám říká, abychom si o svátku Sukot v rámci svátečních modliteb vzali čtyři druhy rostlin, podrželi je pohromadě, řekli požehnání a pak jimi mávali na všechny strany. Tomuto přikázání se říká „netilat lulav“, doslova „pozvednutí lulavu“, a rostliny, které držíme pohromadě, se nazývají...

Přečtěte si více

Tóra nám říká, abychom si o svátku Sukot v rámci svátečních modliteb vzali čtyři druhy rostlin, podrželi je pohromadě, řekli požehnání a pak jimi mávali na všechny strany. Tomuto přikázání se říká „netilat lulav“, doslova „pozvednutí lulavu“, a rostliny, které držíme pohromadě, se nazývají „čtyři druhy“. Rostliny, o nichž se v Tóře hovoří jako o „čtyřech druzích“, nejsou jasně popsány ani výslovně definovány. Verš například nevysvětluje, co je „plod citrusového stromu“.

Naši moudří (Chazal) určili, že se jedná o následující druhy: „ovoce citrusového stromu“ je etrog – plod podobný citronu; „větve datlové palmy“ je lulav – mladá větvička datlové palmy; „větvičky listnatých stromů“ je hadas neboli myrta – voňavý zelený keř s hustými větvemi a hustými listy; a „potoční vrba“ jsou větve z keře vrby bílé, která roste u řek a potoků. 

Učenci vysvětlují použití těchto čtyř druhů pomocí různých přirovnání a obrazů. V různých midraších jsou tyto čtyři druhy alegorizovány jako části lidského těla, jako naši předkové nebo jako různé typy lidí v izraelském národě, jak je popsáno v midraši výše, v němž rozdíly mezi typy lidí odpovídají chutím a vůním různých druhů. 

Pojem chuti se vztahuje k Tóře (poznání), zatímco pojem vůně se vztahuje k dobrým skutkům. Navzdory rozdílům, a možná právě kvůli nim, držíme různé druhy a tím různé typy lidí pohromadě a každý tak přispívá svým dílem k celku. Tento midraš učí o hodnotě jednoty a společenství vedle zachování místa pro jednotlivce a individuality. 

Podle zvyku by si člověk, který chce splnit přikázání čtyř druhů, měl vzít jeden etrog, jeden lulav, tři hadasim (myrtové větvičky) a dvě aravot (vrbové větvičky). Lulav, hadas a arava se tradičně drží pohromadě pomocí držáku ze sušených palmových listů. Druhy jsou pečlivě vybírány podle řady halachických ustanovení, která určují, zda je rostlina košer pro účely splnění micvy. Například pokud je některý z druhů jakkoli poškozen, ať už vzhledem nebo formou, pravděpodobně nebude košer. 

Před uchopením odříkáváme následující požehnání: „Požehnaný jsi Ty, Hospodine, Bože náš, Králi všehomíra, který jsi nás posvětil Svými přikázáními a přikázal nám uchopit palmovou ratolest.“ Poté máváme lulavem do různých směrů, přičemž existují různé zvyky ohledně toho, kolikrát a do kterých směrů se má mávat. 

Tradici mávání lulavem nenajdeme v Tóře, ale spíše v Měišně. Učenci ji vysvětlují v Talmudu prostřednictvím myšlenky, kterou odvozují od „předkladných chlebů“ (lechem ha-panim), které byly každý týden naaranžovány a vystaveny na stole v chrámu: Rabi Jochanan řekl: „Mává s nimi tam a zpět tomu, komu náleží čtyři světové strany a pozvedá je nahoru a dolů pro toho, komu náleží nebesa a země.“

(Babylonský talmud, traktát Suka 37b).

Volitelné
K diskusi
Doporučené aktivity
K dalšímu studiu
Jak na to?
  • Náhodně rozdělte žáky do skupin po čtyřech. Měli by se pokusit najít co nejvíce věcí, které jsou všem čtyřem společné, a pak co nejvíce rozdílů. Poté by si měli vybrat jednu významnou věc, kterou mají společnou, a na základě toho dát své skupině název a vytvořit si pro ni symbol/vlajku/tajné podání ruky apod. Diskutujte – co je jednodušší? Najít rozdíly, nebo společné základy? 
  • Co může lidem pomoci spojit se i přes jejich odlišnosti? 
  • Povězte žákům o čtyřech druzích a naučte je midraš pojednávající o jedinečnosti různých skupin v izraelském národě a o tom, co je jako příslušníky téhož národa spojuje.
  • Ukažte žákům tuto prezentaci čtyř druhů.
  1. Jaké znaky jsou pro každý ze čtyř druhů jedinečné? (Použijte tabulku uvedenou v části Doporučené aktivity.)
  2. Co vyjadřuje myšlenka „seskupení“? 
  3. Jaký typ člověka podle midraše představuje každý ze čtyř druhů? S kterým typem člověka se ztotožňujete? 
  4. V podobenství jsou čtyři druhy alegorizovány jako různé typy lidí v národě. Co nás jejich spojení dohromady učí? 
  5. Proč učenci podle vašeho názoru považovali za důležité spojovat jednotlivce v národě? Jaký význam má toto „spojení dohromady“ – je jeho cílem, aby všichni mysleli a jednali podobně? Souhlasíte s učenci, že jednota je důležitou hodnotou? 
  6. Co by se podle vás na základě alegorie uvedené v midraši stalo s individualitou každého člověka, kdyby se všichni spojili dohromady: Byla by individualita každého člověka pohlcena, nebo by naopak vynikla? Myslíte si, že je důležité dát prostor různým typům lidí a nepočítat s tím, že budou všichni stejní? Vysvětlete.
  7. Jak se ve vašem životě projevuje hodnota jednoty (vzpomeňte si na různé skupiny: třída, rodina, sportovní skupina, mládežnické hnutí, židovský národ)?
  8. Myslíte si, že existují situace, kdy je lepší zůstat stranou a nebýt součástí nějakého společenství? Vysvětlete.
  • Přineste si do třídy čtyři druhy. Nechte žáky, aby si je prohlédli zblízka pomocí různých smyslů (zrak, hmat, čich). Poté je požádejte, aby druhy popsali vlastními slovy. To lze provést, aniž byste studentům sdělili názvy druhů; místo toho je požádejte, aby se pokusili každý z druhů určit podle toho, co je napsáno v Tóře. Můžete je také nechat, aby si vyzkoušeli držet druhy pohromadě. 
  • Pro lepší pochopení analogie, kterou přináší midraš, můžete využít následující tabulku. Studenti by měli u každé otázky označit X nebo V: Má druh vůni/chuť? Do posledního sloupce napište analogii. U lulavu ať žáci uvažují spíše o plodu datle než o palmové větvi.
Druh Má chuť? Má vůni? Analogie: část lidu Izraele
Citrusový plod
v
v
Datlová palma (a její plod)
Myrta
Vrba

  • S jakými dalšími typy lidí by bylo možné jednotlivé druhy srovnat? Napište to jako midraš:
    Plody citrusového stromu jsou lid Izraele.
    Plody citrusového stromu mají chuť i vůni. Takový je i Izrael – jsou v něm lidé _______ i _________.
  • Naučte žáky píseň: „Hine ma tov u-ma na’im“. Koncept různých lidí, kteří spolu sedí, můžete ilustrovat tím, že se každý student převlékne za jinou postavu (staršího člověka, mladého člověka, různé profese, jedince různých etnik, s různou náboženskou příslušností atd.). 

Pro starší žáky: 

  • Vyzvěte žáky, aby se zamysleli nad dalšími typy lidí, které by tyto druhy mohly představovat. Poté je vyzvěte, aby ze seznamu vybrali čtyři druhy lidí. Žáci ať si pak rozdělí list papíru na čtyři části a do každé části nakreslí jeden ze čtyř druhů podle povahových rysů jednoho z typů lidí, které si vybrali. Měli by vzít v úvahu následující skutečnosti: Jaké další věci by mohly představovat „chuť“ a „vůně“? (Talenty, sociální schopnosti atd.). V dolní části kresby mohou nabídnout návrhy, jaký by mezi nimi měl být v ideálním případě vztah, jak by měly být propojeny?
  • Naučte žáky midraš, který pojednává o podobnostech mezi čtyřmi druhy a částmi těla: Páteř palmové ratolesti je podobná páteři člověka. A myrta je podobná oku. Vrba je podobná ústům. A plod etrogu je podobný srdci. David řekl: „Ze všech částí těla jsou tyto největší, protože jsou srovnatelné s celým tělem.“ A tak se stalo. To je [míněno] slovy „Všechny části mého těla budou hlásat tvou chválu.“ Midraš Va-jikra Raba, parša 30, siman 14).
    Jak se tato myšlenka podobá myšlence, že všechny části národa jsou potřebné společně? Co může obraz částí těla přidat k našemu pochopení jednotlivých částí národa?
  • Podívejte se na obrázek „trh s arba minim“, trhu se čtyřmi druhy. Vysvětlete pojem „zkrášlení micvy“, kdy kupující pečlivě zkoumají čtyři druhy, protože chtějí koupit ten nejkrásnější z druhů podle ustanovení podrobně popsaných v halachě. Lidé nenakupují čtyři druhy stejným způsobem jako při běžném nákupu na trhu; zastaví se, aby si výrobky pečlivě prohlédli, a najdou se i tací, kteří si s sebou vezmou lupu.
    Tento přístup souvisí s myšlenkou „zkrášlení micvy“ – hidur micva – touhou splnit přikázání co nejlépe a nejdokonaleji. Požádejte studenty, aby se zamysleli nad tím, do jakých činností ve svém životě skutečně investují a snaží se je vykonávat co nejlépe