Simanim – znamení sederu

Seder se sestává z různých oddílů, které zahrnují různé rituály, pokrmy, čtení jednotlivých pasáží z Hagady atd. Během období rišonim (11. století) vznikly tyto simanim, aby si díky nim lidé zapamatovali pořadí jednotlivých kroků během večera a co se při nich má dělat. „Simanim“ znamená doslova znamení, ale zde se jedná o mnemotechnické pomůcky nebo slovní hříčky – slova, která shrnují oč v dané části sederu jde. Simanim se říkají hned na začátku sederu. V průběhu staletí se simanim začaly zpívat na různé melodie, aby si je lidé snáze zapamatovali. Někteří lidé mají ve zvyku zpívat simanim na začátku sederu, nebo jdyž přechází z jendé části do druhé (tehdy seznam zpívají jen k části, ve které se právě nachází). Simanim se rýmují, což rovněž pomáhá v zapamatování jejich pořadí. Ještě před vynálezem knihtisku mnozí lidé neměli své hagady, takže simanim byly velmi užitečnou pomůckou při dodržení pořádku celého sederu. V současnosti je univerzálně přijímaný seznam 15 simanim:

Kadeš – posvěcení: děláme kiduš nad vínem – prvním ze čtyř pohárů.

U-rchac – umytí: umývání rukou bez požehnání.

Karpas – předkrm; jíme zeleninu namočenou do slané vody.

Jachac – rozpůlení: rozpůlíme prostřední maces na dvě části a schováme část určenou jako Afikoman na později.

Magid – vyprávění: hlavní část Hagady – vyprávění příběhu o vyvedení z Egypta.

Rochca – umytí: mytí rukou před jídlem, ale tentokrát s požehnáním.

Moci Maca – požehnání nad macesem: požehnání před konzumací macot a obvyklé požehnání nad chlebem (jelikož maca je druh chleba).

Maror – hořkost: jíme hořké byliny.

Korech – sendvič: jíme macu a maror dohromady.

Šulchan Orech – prostřený stůl: sváteční hostina.

Cafun – skrytý: hledání Afikomanu.

Barech – požehnat: požehnání po jídle (Birkat ha-mazon) 

Halel – recitujeme sváteční Halel.

Nirca – závěr sederu a tradiční písně.