Zdroj
A budou tato slova, která ti dnes přikazuji, ve tvém srdci. Budeš je učit své syny a budeš o nich mluvit, když budeš sedět ve svém domě a když půjdeš cestou a když budeš uléhat a když budeš vstávat.
(Deuteronomium 6:6–7)
וְהָיוּ הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה אֲשֶׁר אָנכִֹי מְצַוְּךָ הַיּוֹם עַל לְבָבֶךָ.
וְשִׁנַּנְתָּם לְבָנֶיךָ וְדִבַּרְתָּ בָּם
בְּשִׁבְתְּךָ בְּבֵיתֶךָ וּבְלֶכְתָּך בַדֶּרֶךְ
וּבְשָׁכְבְּךָ וּבְקוּמֶךָ.
Základy pro plánování
Základní otázky
- Jakým způsobem židovské zvyky odráží židovské hodnoty?
- Jak se mohu stát hlasem v řetězci židovského výkladu Tóry?
Doplňkové otázky
- Jaký je můj vztah k Tóře a dalším židovským textům?
- Jak se v židovské tradici projevuje židovská hodnota učení?
- Jaký židovský obsah jsem získal z domova, který bych rád předal dál?
- Jak se hodnota studia projevuje na svátek Šavuot?
- Proč je důležité studovat stále totéž (každý člověk a v každé generaci)?
Základní informace pro učitele
Rabínští učenci považovali svátek Šavuot za datum, kdy byla darována Tóra, a proto se mu říká „svátek darování Tóry“. Podle tradice dostáváme Tóru na Šavuot každý rok znovu. Je zvykem v noci na Šavuot studovat Tóru, což je tradice nazvaná Tikun lejl Šavuot neboli...
Přečtěte si více
Rabínští učenci považovali svátek Šavuot za datum, kdy byla darována Tóra, a proto se mu říká „svátek darování Tóry“. Podle tradice dostáváme Tóru na Šavuot každý rok znovu.
Je zvykem v noci na Šavuot studovat Tóru, což je tradice nazvaná Tikun lejl Šavuot neboli Šavuotové celonoční studium. Slovo tikun doslova znamená náprava nebo oprava. V midraši Šir ha-Širim raba (parša 1, 56) je podán výklad tohoto slova a zvyku. Podle midraše bnej Jisrael (děti Izraele) usnuly noc před vydáním Tóry a neprobudily se včas k této důležité události. Proto se stalo zvykem studovat v předvečer svátku Šavuot celou noc Tóru, aby se toto neštěstí na Sinaji napravilo. Ráno na svátek Šavuot se v synagoze nahlas čte oddíl o darování Tóry a všichni přítomní povstanou.
Studium Tóry v noci na Šavuot odráží silné pouto, které má židovský národ k Tóře, a také důležitost, která je studiu Tóry přikládána po celé generace. Studium Tóry je ústřední hodnotou judaismu. „Učení se Tóře“ se neomezuje na pět knih Tóry, ale spíše na celou židovskou „knihovnu“ textů, které vedou dialog jak se samotnou Tórou, tak s dalšími texty napsanými v průběhu generací, které se tohoto dialogu účastní: texty, které na Tóru reagují, vykládají ji a rozvíjejí. Ačkoli se většina tohoto dialogu odehrává prostřednictvím psaného slova, existují i jiná média, například umělecká díla, která slouží jako forma interpretace a na tomto „dialogu“ se podílejí.
Micva (přikázání) studia Tóry se objevuje v uvedených verších z knihy Deuteronomium. Verše popisují různé způsoby a okolnosti, za nichž se Tóra studuje. V době talmudických učenců (v prvních staletích občanského letopočtu) byly zakládány školy a studovny (batej midraš) a děti se učily číst a psát za účelem studia Tóry – a to v době, kdy pro okolní národy byla četba omezena na nejvyšší elitu.
Význam Tóry v židovském dědictví vynesl židovskému národu přezdívku „lid knihy“. Tato přezdívka se poprvé objevuje v Koránu – „ahl al-katab“, což doslova znamená „lidé knihy“. Přezdívka byla původně určena pro Židy a křesťany, protože pro obě náboženství byla ústředním prvkem svatá kniha. V průběhu let však označení přetrvalo výhradně pro židovský národ.
Volitelné 
K diskusi 
Doporučené aktivity 
K dalšímu studiu - Proč je studium Tóry v židovské tradici tak důležité? Každý žák by měl napsat tři důvody na papír a pak je ukázat osobě sedící vedle něj. Existují důvody, které napsali oba? Každý žák by se měl také zamyslet nad tím, zda jeho partner nenapsal důvod, se kterým si není jistý, že souhlasí, a pak požádat o vysvětlení. Poté každá dvojice přečte jeden ze svých dohodnutých důvodů učiteli, který jej zapíše na tabuli. Žáci mohou navrhnout další vlastní důvody, a to i v případě, že s daným důvodem nesouhlasí všichni. Viděli jsme, že existuje mnoho důvodů, proč studovat Tóru – některé důvody jsou jasnější a dohodnuté, zatímco jiné mohou být osobnější.
- Ukažte žákům obrázek s mnoha detaily (např. Kde je Waldo?). Nechte je několik minut se dívat a pak, aniž by se dívali, zapište vše, co se jim na obrázku podařilo vidět, včetně: osob, činností, obecného děje obrázku atd.
Poté jim obrázek ukažte znovu a ať doplní další informace o věcech, které vypozorovali tentokrát.
Tuto činnost můžete opakovat v několika kolech.
Vysvětlete, že stejně jako každý další pohled na obrázek odhalil nové podrobnosti, tak i Tóra byla studována v každé generaci: Každé další čtení přidávalo další poznatky a vrstvy porozumění.
- Tóra přikazuje vzdělávat se pomocí mluveného slova – „mluvit s nimi“. Jaké jsou další způsoby výuky a předávání vědomostí nebo výchovných sdělení? Jakému způsobu dáváte přednost vy?
- V jakých životních situacích bychom se podle veršů měli věnovat studiu Tóry? Proč byly podle vás vybrány právě tyto situace?
- Čí je podle veršů zodpovědnost za předávání Tóry dalším generacím? Proč je to podle vás právě jejich odpovědnost?
- Tóra přikazuje učit své děti, ale neučíme se jen od svých rodičů. Od koho dalšího se učíte a co se od nich učíte? Koho učíte vy a co je učíte?
- V dnešní době se značná část studia Tóry odehrává v institucích k tomu určených. Jak se liší učení od našich rodičů od učení od učitelů? Jaké jsou výhody a nevýhody učení od rodičů nebo od učitelů?
- „Synu můj, poslouchej mravy svého otce a neopouštěj Tóru své matky“ (Mišlej 1,8). Která poselství, ponaučení nebo přesvědčení jste dostali od svých rodičů? Co z nich bys chtěl předat dál?
- Verš přikazuje: „Budeš jim učit své děti“. Hebrejské slovo použité pro „učit“ je ושננתם, ve-šinantam, což znamená opakovaně něco probírat. Proč myslíte, že je nám přikázáno studovat texty opakovaně? Jak to podle vašich zkušeností ovlivňuje proces učení?
- Myslíte si, že učení je cenné a důležité samo o sobě, i když se neděje za nějakým konkrétním účelem nebo praktickým cílem? Vysvětlete to.
- Můj názor na učení: Jaké věci vás motivují k učení? Jakými způsoby se učíte? Učíte se raději sami, nebo od někoho? Učíte se raději z knih/počítačů/nebo jiným způsobem? Proč?
- Pro ilustraci myšlenky, že se všichni učíme jeden od druhého, se posaďte do kruhu. Každý žák může říci jednu věc, kterou se naučil od studenta sedícího vedle něj, nebo jednu věc, kterou by se od něj rád naučil. Diskutujte s žáky o tom, jak je možné učit se od každého člověka.
Starší žáci:
- Co se učíme z Tóry? Výzkumná činnost: Rozdělte žáky do skupin. Každá skupina dostane text nebo příběh z Tóry (nejlepší je použít příběh, který studenti znají – např: Kain a Ábel, Noemova archa, putování Abraháma, prodej Josefa, vyjití z Egypta, předání Tóry na Sinaji, příběh o zvědech a podobně) a napíší, co se z tohoto příběhu mohou naučit. Každý příběh dejte alespoň dvěma skupinám, aby studenti mohli následně porovnat a prodiskutovat hodnoty a poučení, které z příběhu získali. Studenti mohou o příběhu vytvořit prezentaci (která může obsahovat i příslušné umělecké dílo, které našli na internetu). Spojte všechny prezentace dohromady a připravte prezentaci, která bude obsahovat vysvětlení všech studentů a kterou společně předvedete třídě. Můžete použít šablonu: Co se můžeme naučit z Tóry?
- Uspořádejte Tikun Šavuot: Studenti si ve dvojicích (chavruta) připraví krátkou přednášku (do 3 minut) na téma související s Tórou, které si sami zvolí. Můžete zvolit téma pro celou třídu a nechat každou dvojici, aby ho prozkoumala z jiného úhlu pohledu: mohou se například zaměřit na biblický příběh, hodnotu, micvu, biblickou postavu atd. Ve třídě pak můžete uspořádat dopoledne Tikun Šavuot, při kterém studenti představí své rozhovory zbytku třídy.
- Seznamte se s materiálem Lepší Tóra než zboží (6-11 let), který se zaměřuje na význam Tóry v židovské kultuře.
- Přečtěte si midraš z knihy Šir haširim raba, který pojednává o důvodu Tikun lejl Šavuot. Požádejte žáky, aby si povídali o noci před nějakou důležitou událostí ve svém životě: Jak se chovali? Jak se cítili? Jak bychom si s ohledem na to mohli vysvětlit chování Izraele v noci před předáním Tóry?
Je to podobné, jako když král řekl svým poddaným: Toho dne přijedu na návštěvu do vašeho státu! V den, kdy král přijel, však všichni jeho poddaní spali a nikdo nevyšel krále přivítat.
Tak i Bůh, když byla dána Tóra, řekl dětem Izraele, že se před nimi objeví v třetí den příprav. Když však přišlo ráno třetího dne, všichni spali.
Boží hněv způsobil, že oblohu rozčísly hromy a blesky, Mojžíš začal lid budit a ten se vydal pozdravit Krále všech králů, aby přijal Tóru. (Podle Šir ha-širim raba, parša 1, 56.) - Vezměme si Rafaelův obraz s názvem „Athénská škola“, který zobrazuje imaginární situaci (v nežidovském kontextu), kdy se největší mudrci všech generací setkávají v jednom vzdělávacím institutu. Proč se podle vás autor rozhodl představit postavy různých generací na obraze, který se zaměřuje na lidské poznání? Co tím chtěl vyjádřit? Jak obraz souvisí s židovským interpretačním procesem? Koho byste do takového židovského obrazu umístili vy?
