Zdroj
„A budeš se radovat o svém svátku ty, tvůj syn, tvá dcera, tvůj otrok, tvá otrokyně, levita, konvertita, sirotek a vdova, kteří jsou uprostřed tebe…“ (Dt 17:14)
Při vstupu do suky pozveme ušpizin:
Zvu k hostině vznešené hosty: Avrahama, Jicchaka, Ja’akova, Mošeho, Aharona, Josefa a Davida.
Poté se obrátíme na určeného hosta toho dne a předneseme pro něj zvláštní pozvání.
Základy pro plánování
Základní otázky
- Jakým způsobem židovské zvyky odráží židovské hodnoty?
Doplňkové otázky
- Jak se o svátku Sukot projevuje myšlenka, že celý národ je propojen?
- Jak nám mohou historické židovské postavy sloužit jako vzory?
- Jakým způsobem nás židovská tradice učí o ctnosti přijímání hostů?
- Jaká je souvislost mezi svátkem Sukot a přivítáním hostů?
Základní informace pro učitele
Svátek Sukot je také svátkem sklizně, při kterém sklízíme úrodu z polí a oslavujeme hojnost, kterou jsme byli obdařeni. Je to tedy obzvlášť vhodná doba, abychom se o své štěstí podělili s hosty. V knize Deuteronomium (27,14) Tóra výslovně přikazuje, abychom se o svátku...
Přečtěte si více
Svátek Sukot je také svátkem sklizně, při kterém sklízíme úrodu z polí a oslavujeme hojnost, kterou jsme byli obdařeni. Je to tedy obzvlášť vhodná doba, abychom se o své štěstí podělili s hosty.
V knize Deuteronomium (27,14) Tóra výslovně přikazuje, abychom se o svátku Sukot dělili o své štěstí s rodinnými příslušníky, otroky, levity, kteří neměli vlastní půdu, konvertity, sirotky a vdovami. Z toho se dozvídáme, že štěstí o svátku Sukot přímo souvisí s přijímáním hostů v naší suce, zejména těch, kteří by se mohli obtížně radovat kvůli svým obecným poměrům nebo kvůli osamělosti.
Rambam říká o přikázání být šťastný o svátcích obecně a o třech poutních svátcích (šlošet ha-regalim) konkrétně následující (Mišne Tora, Hilchot Jom Tov, 6, 18): „Když člověk jí a pije [na Jom Tov], musí také nakrmit obráceného, sirotka a vdovu spolu se všemi zchudlými. Ten, kdo zavře dveře a dává jíst a pít jen své ženě a dětem, a ne chudým, neplní micvu štěstí, ale spíše štěstí svého žaludku“.
Rambam tvrdí, že je rozdíl mezi fyzickým štěstím – „štěstí vlastního žaludku“ – a micvou štěstí, což je duchovní radost, která vyplývá z plnění přikázání přijímat hosty a dávat milodary chudým.
Zvyk vítat hosty v naší suce také souvisí s kabalistickou tradicí zvát každý večer Sukot jednoho z našich předků jako „hosta“: Avrahama, Jicchaka, Ja’akova, Mošeho, Aharona, Josefa a Davida. Těmto hostům se v aramejštině říká ušpizin neboli „hosté“. Jejich pozváním zároveň zveme symbolické vlastnosti spojené s každým z nich (například Abrahamovu laskavost), aby přebývaly v naší suce a ovlivňovaly nás. V dnešní době se najdou tací, kteří kromě tradičních ušpizin zvou také pramatky národa, vůdkyně a ženy, které vynikají v židovské tradici, mj: Sáru, Rebeku, Leu a Ráchel, Miriam, Deboru, Hanu, Abigail, Huldu, Rút a Ester.
Kromě toho je svátek Sukot spojen s pozváním hostů také proto, že je jedním ze „šlošet ha-regalim“, tří svátků, kdy lidé konali pouť do Svatého chrámu. V dobách chrámu se o svátku Sukot „vydávaly“ do Jeruzaléma statisíce lidí z okolí i mimo Izrael, aby svátek oslavily ve Svatém chrámu.
Ve městě bylo mnoho hostů, často více hostů než obyvatel, a pro všechny bylo třeba najít místa k přespání. Aby se poutníci mohli ubytovat, stavěly se na střechách, balkonech a chodnících suky (dočasné chatrče) a obyvatelé Jeruzaléma otevírali své osobní suky hostům, aniž by za to žádali platbu.
Aby měli všichni hosté kde spát, stavěly se v noci na ulicích dokonce zvláštní suky, které se přes den skládaly, aby nebránily v cestě (jak o tom vypráví Jeruzalémský talmud, Masechet Suka, kapitola 2, halacha 2).
Volitelné 
K diskusi 
Doporučené aktivity 
K dalšímu studiu 
Jak na to? Rozdělte žáky do dvojic a zadejte jim, aby napsali seznam pravidel, jak být dobrým hostitelem. Požádejte je, aby diskutovali o tom, jak by chtěli, aby se k nim někdo choval jako k hostům: Jak by se s nimi mělo zacházet? Jaké věci rádi děláte jako hosté? Jaké věci vám vadí?
Každá dvojice by měla napsat tři důležitá pravidla pro hostitele a tři důležitá pravidla pro hosty. Požádejte žáky, aby pravidla, která napsali, přečetli nahlas a aby se podělili o příběhy, které s těmito pravidly souvisejí a které sami zažili jako hosté nebo hostitelé.
Poté diskutujte o potížích, se kterými se hostitel může někdy setkat, například když vynakládá příliš mnoho úsilí nebo když jsou překročeny hranice, a také o potížích, se kterými se setkávají hosté.
Poté je požádejte, aby diskutovali o výhodách hostování.
- Proč si myslíte, že Tóra zmiňuje další lidi, když nám přikazuje, abychom byli o tomto svátku šťastní? Co nás to učí o štěstí?
- Jak se mohou na našem štěstí o tomto svátku podílet ti, kteří to potřebují?
- Jaká je souvislost mezi Sukot a pozváním hostů do našeho domova? Proč zveme hosty právě o tomto svátku?
- Co se vám na hostech nejvíce líbí? Co děláte s hosty? Jsou věci, které se vám na přijímání hostů nelíbí? Co děláte v situacích, kdy vám hostování není příjemné?
- Co přináší host na místo, kde je hostován? Jak ovlivňuje atmosféru a zážitky i poté, co odejde? Co host dává hostiteli svou přítomností?
- Jaký je podle vás záměr hostit ušpizin, lidi, kteří do suky fyzicky nepřijdou? Jak je „hostíme“? Proč to podle vás děláme?
- Jaké inspirativní lidi byste chtěli hostit? Jak byste je hostili? Jak by se zážitek z hostování těchto lidí lišil od toho, kdybyste se s nimi setkali na neutrálním místě, například v kavárně?
- Požádejte žáky, aby si vybrali jednu osobnost židovské tradice, která je pro ně inspirativní, a aby napsali dotazník s otázkami, které by jí položili, kdyby se s ní mohli setkat a hostit ji. K vyhledání vybrané osoby mohou využít internet.
- Požádejte žáky, aby vybrali sedm osobností židovské tradice, které by chtěli hostit ve své suce. Společně jako skupina můžete přemýšlet o možných hostech. Vyzvěte studenty, aby „hostili“ různé typy hostů – muže a ženy, osoby z různých historických období atd. Po výběru si mohou nakreslit „hodiny“, kam místo čísel budou lepit kresby nebo obrázky svých vybraných „hostů“. Na ně mohou umístit jednu „hodinovou ručičku“, kterou budou každý den během svátků posouvat k „hostu“, kterého v daný den hostí, a o tomto člověku své rodině vyprávět. Tuto aktivitu lze využít jako výchozí bod k diskusi o vývoji tradic a zvyků a k doplnění tradičních ušpizin o ženské postavy.
- Naučte žáky výrok z knihy Pirkej avot: „Kéž je tvůj dům otevřen dokořán.“ (Avot, kapitola 1, mišna 5). Studenti si to mohou napsat na ceduli, kterou si vyzdobí suku. Studenty můžete také naučit tradiční text, který se často vyvěšuje v suce: „Buď požehnán, když vcházíš“. ברוך אתה בבואך a „Bu%d požehnán, když odcházíš“, „ברוך אתה בצאתך“ Žáci, kteří si to přejí, mohou tyto věty napsat na svou ceduli.
- Diskutujte dále o tom, jak byli poutníci do Svatého chrámu v Jeruzalémě přijímáni jako hosté během svátku Sukot, a vyučujte na toto téma výrok z Avot de-rabi Natan. Zeptejte se studentů: Proč je pozvání hostů do našich domovů tak důležitou židovskou hodnotou? Jak souvisí s dalšími židovskými hodnotami?
Nikdy se nestalo, že by člověk řekl svému bližnímu: „Nemohl jsme v Jeruzalémě najít nocleh.“ Nikdy se nestalo, že by člověk řekl svému bližnímu: „Lituji, že jsem v Jeruzalémě strávil noc na takovém místě.“ (Avot de-rabi Natan, 1:35)
- Přečtěte si slova Rambama o souvislosti mezi štěstím, pomocí druhým a přijímáním hostů. Diskutujte o rozdílu mezi „radostí z přikázání“ a „radostí z naplnění žaludku“.
Když člověk jí nebo pije, musí živit také obrácené, sirotky a vdovy spolu s dalšími chudými a nešťastnými lidmi; kdo zamyká bránu svého dvora a dává jíst a pít jen své vlastní rodině, a ne těm, kdo jsou chudí nebo nešťastní, nemá radost z přikázání, ale spíše jen radost z toho, že si naplní vlastní žaludek..
(Rambam, Mišne Tora, Hilchot Jom Tov 6:17–18)
- Toto video sváteční stránce reformního hnutí je hudebním ztvárněním zvaní ušpizin a ušpizot.
